Od příštího týdne bude mít svět novou celkově nejhodnotnější firmu – se štemplem z burzy. Na rijádské burze se totiž začne obchodovat s částí akcií dosud plně státního podniku Saudi Aramco, neboli Saudi Arabian Oil Co. Globálně nejziskovější podnik, který těží desetinu veškeré světové ropy, včera oznámil, že v rámci primárního úpisu svých akcií získá kapitál ve výši 25,6 miliardy dolarů. Vzhledem k tomu, že Aramco dá na burzu pouze 1,5 procenta svých akcií, a to za cenu odpovídající zhruba 8,50 dolaru za akcii, činí celková hodnota podniku 1,7 bilionu dolarů.
To právě z něj činí nejhodnotnější firmu světa. Nyní je nejhodnotnější firmou světa Apple, jejíž tržní hodnota činí bezmála 1,2 bilionu dolarů, v závěsu pak Microsoft s hodnotou převyšující 1,1 bilionu. Žádná další firma na světě už bilionové hodnoty nedosahuje. Od příštího týdne tedy také končí desetileté období, po které nejhodnotnější firma pocházela ze Spojených států. V roce 2009 totiž ExxonMobil předběhl tehdejší jedničku, podnik PetroChina.
Korunní princ pouštního království Muhammad bin Salmán ovšem pomýšlel výš. Snil o tom, že by upsání akcií Saudi Aramka na burze mohlo podnik ohodnotit až na dva biliony dolarů. To by znamenalo, že firma je zhruba osmkrát hodnotnější než všechno to, co se letos vyprodukuje na území České republiky, tedy než hrubý domácí produkt Česka. Nakonec však i s ohodnocením čítajícím zmíněných 1,7 bilionu může být spokojený. Šetření, které mezi institucionálními investory provedla ještě před včerejším oznámením o výsledku úpisu společnost Sanford C. Bernstein & Co., totiž přisuzovalo Aramku odhadovanou průměrnou hodnotu pouze necelého 1,3 bilionu.
Výše ohodnocení Aramka je ovšem do značné míry vyšponována politicky. Saúdskoarabská královská rodina, faktický vlastník podniku, učinila vše proto, aby úpis „dopadl dobře“. Musela kvůli tomu však slevit z původních ambicí, poprvé předestřených před třemi lety. Akcie se měly původně obchodovat i na burze v New Yorku či v Londýně, a to v objemu odpovídajícím až takřka třem procentům celkové hodnoty podniku, a do celé věci měla být šířeji zapojena mezinárodní investorská komunita. Ve své nynější podobě úpis působí tak, že se semkly bohaté rodiny králů, šejků i emírů zemí Zálivu, aby svojí investicí zamezily fiasku. Fiasko úpisu Aramka by totiž vrhlo určitý stín na celý Záliv. Jeho neslavnější dny jsou pomalu, ale jistě sečteny, neboť sílící celosvětové tažení bojovníků s klimatickými změnami či nástup břidličných těžařů v USA neposkytuje ropnému byznysu Zálivu nejlepší vyhlídku. Fiasko úpisu akcií by mohlo investorům otevřít oči v tom smyslu, že by prozřeli: král je nahý už teď!
Ostatně vstup Saudi Aramka na burzu je vlastně také právě přiznáním, že vyhlídky ropného průmyslu se zatemňují. Saúdskoarabská královská rodina peníze utržené za akcie podniku investuje do odvětví a firem, třeba online přepravní platformy Uber, se slibnějšími vyhlídkami, aby snížila silnou závislost pouštní ekonomiky na ropě.
Sám Rijád učinil pro úspěch úpisu také doslova vše, co mohl. Natřikrát snížil Aramku sazbu daně z příjmu, slíbil světově nejtučnější dividendu (na dividendách příští rok podnik vyplatí 75 miliard dolarů, což by pokrylo všechny výdaje českého státního rozpočtu na rok 2020 a ještě by zhruba sto miliard korun zbylo) a nabídl bonusové akcie drobným investorům, kteří budou akcie Aramka držet; získají jednu akcii na každých deset, které budou držet alespoň 180 dní od primárního úpisu.
Podnik Saudi Aramco navazuje na činnost amerického kapitálu v Zálivu. Trpká zkušenost s nedostatkem ropných produktů na americkém trhu během první světové války povzbudila počátkem dvacátých let minulého století americkou administrativu v čele s ministrem obchodu a pozdějším prezidentem Herbertem Hooverem k „politice otevřených dveří“. Vzhledem k tomu, že americké společnosti ztratily roku 1920 možnost získávat ropu v oblasti někdejší Mezopotámie, kterou ekonomicky ovládly Británie a Francie, musely v rámci „politiky otevřených dveří“ hledat zdroje ropy jinde v arabském světě. Kalifornská část někdejšího Rockefellerova ropného panství jménem Standard Oil (dnešní Chveron), legislativně rozděleného na sedm částí roku 1911, prostřednictvím své plně vlastněné dcery, California-Arabian Standard Oil začala po letech průzkumu těžit saúdskoarabskou ropu koncem 30. let. V roce 1944 pak změnila název na Arabian American Oil Co, neboli Aramco. Poté, co Američané podpořili Izrael během Jomkipurské války v roce 1973, Saúdská Arábie Aramco postupně znárodnila.
Loňský čistý zisk podniku činí 111 miliard dolarů. To je takřka dvojnásobek zisku společnosti Apple, která je nyní nejziskovější burzovně obchodovanou firmou světa. Saudi Aramco je ovšem ziskovější nejen než Apple. Je také ziskovější než pětice největších ropných skupin světa dohromady, tedy než ExxonMobil, Royal Dutch Shell, BP, Total a zmíněný Chveron. Letos sice bude výsledek Saudi Aramka zřejmě slabší, neboť v pololetí vykázal podnik čistý zisk necelých 47 miliard dolarů, avšak pokles se týká i dalších ropných společností, neboť jej způsobuje propad cen ropy na světovém trhu, který se týká všech. V případě Saudi Aramka je ovšem navíc třeba započítat negativní dopad výpadku v dodávkách ropy po zářijových útocích jemenských povstalců, připisovaný ovšem zejména Íránu. Útok zasáhl největší světová zařízení na zpracování ropy, Saudi Aramku se však podařilo dodávky poměrně rychle obnovit, zhruba během dvou týdnů.
Primární úpis akcií Aranmka je největším takovým úpis akcií historie. Dosud je největším úpisem vstup na burzu společnosti Alibaba v roce 2014. Čínská technologická společnost tehdy od investorů získala 25 miliard dolarů, což však v dnešních cenách odpovídá 26 miliardám. Za zmínku také stojí vstup na burzu japonského mobilního operátora NTT DoCoMo v roce 1998. Před jednadvaceti lety sice tímto úpisem firma získala „jen“ lehce přes 18 miliard dolarů, což však v dnešních cenách odpovídá 28 miliardám. Primární emise Saudi Aramka je tedy po zahrnutí inflace „až“ třetí největší.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
