Petr Kellner, který o víkendu zemřel, byl nejbohatším Čechem. Časopis Forbes jeho jmění pro rok 2020 vyčíslil na 293 miliard korun. Druhý v pořadí byl Radovan Vítek s jměním ve výši 86 miliard korun, třetí pak Daniel Křetínský se 78 miliardami korun majetku.
Pokud by se nyní Kellnerův majetek vypořádal bez dědické smlouvy či závěti, v rámci dědictví by se rovným dílem dělil mezi pět osob: podnikatelovy čtyři děti a manželku.
Vyjdeme-li z uvedených čísel Forbes, platných pro rok 2020, poznamenaný covidovou krizí, připadlo by každému z dědiců necelých 59 miliard korun před poplatky. (Dědická daň sice byla zrušena, avšak zděděný majetek je třeba zahrnout do daně z příjmu, ač je od ní dědic osvobozen.) Zejména notářské poplatky představují zpravidla jednotky procent předmětného majetku.
Nejbohatším Čechem by se tak stal Radovan Vítek, zatímco Kellnerovi dědici by se dělili o páté místo. Kromě Vítka a Křetínského by se před nimi umístil ještě Andrej Babiš a Karel Komárek.
Pokud se Kellner rozhodl ošetřit dědictví majetku po své smrti dědickou smlouvou či závětí, situace samozřejmě může být zcela odlišná od výše uvedené. Jednou z možností v takovém případě je hypoteticky i to, že některý či někteří členové Kellnerovy nejbližší rodiny – děti a manželka – se tak ocitají na první příčce žebříčku nejbohatších lidí ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
