Nová česká hudba mizí z éteru. Rádia ji pouštějí čím dále tím méně – nenabízejí ji. Čest tuzemských pěvců loni zachraňoval omílaný popěvek Láska v housce Olgy Lounové a Ondřeje Ládka alias Xindla X, který tak trochu míří k věci. „Vždyť víš, co chci – Já vím,/ ale nejde o to, kdo co chce, / (…) / Vždyť víš, co chci – Já vím,/ ale nabídka určuje poptávku,“zpívají.
Již léta bývají tuzemská rádia terčem kritiky pro svoji neochotu pouštět do éteru nové, neokoukané, možná i nadějné. Proč, když archiv nabízí časem prověřené „poklady“. Stejně tak se proslýchá, že když už chce někdo nový a neokoukaný do éteru vniknout a vyniknout, musí mít za sebou manažerskou figuru, co se vyzná, co ví, jak to s šéfem té které stanice „skoulet“. Nová a neokoukaná navíc musí být otevřena, vlastně rozevřena, možnosti nechat pak vniknout onu figuru.
Nabídka rádií – to, co se line z éteru – je tudíž určitým způsobem manipulována. Je ovlivňována i jinými zájmy, než je blaho posluchače. Potud pějí Lounová s Xindlem výstižně – nabídka určuje poptávku. Shodli by se i s Johnem Kennethem Galbraithem. Jeden z nejproslulejších ekonomů dvacátého století měl za to, že zejména velké firmy, korporace, mají nad spotřebiteli takovou moc, že jim jsou schopny „naočkovat“, co si mají kupovat – masivním marketingem, rafinovanou reklamou jim do hlav vtloukají, co je výhodné z pohledu těchto korporací, aby bylo kupováno.
Milton Friedman, Galbraithův ideový protipól, naopak hlásal, že spotřebitel není ničím jiným spoután než jen svou vůlí – že je mu vlastní svoboda volby. Refrén písně – „nabídka určuje poptávku“ – by tedy Friedmanovým uším nejspíše nelahodil. Jak to je, určuje nabídka poptávku (Galbraith, Lounová, Xindl X), či poptávka nabídku (Friedman)?
Ne nadarmo se ekonomové zaklínají tezí o vzájemném působení nabídky a poptávky.
Mocná manažerská figura může dát vyniknout nové a neokoukané. Krátkodobě tudíž ovlivní nabídku, zmanipuluje posluchače. Běda však, shledá-li posluchačstvo, že v daném případě zrovna o nasazení do „plejlistu“ rozhodly jiné kvality než pěvecké. To pak přeladí jinam – odmítne poptávat. Dlouhodobě je to tedy poptávka, která určuje nabídku.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
