Pop-ekonomie
Aktuálním knižním hitem, bestsellerem na Amazonu, je memoár No Easy Day. Bývalý člen vojenského útvaru zvláštních sil v něm odhaluje, jak loni v květnu probíhal zásah, při němž byl zneškodněn arciterorista Usáma bin Ládin. Vojákovo líčení se v některých ohledech dost významně liší od ofi ciální verze zásahu, kterou světu předestřel Bílý dům. To zřejmě jen posílí široce rozšířené pochyby, že s dopadením Usámy to ve skutečnosti bylo jinak. Třeba tak – jak míní určitá část pochybovačů -, že arciterorista skonal mnohem dříve, ale jisté zájmy velmi stály o to, aby ještě několik let zůstal „naživu“ – alespoň mediálně.
Loňská ekonomická studie The Need for Enemies dospívá k závěru, že pro politiky je vlastně docela výhodné udržovat si své nepřátele naživu, podobně jako parazit potřebuje naživu udržet svého hostitele. Studie tak argumentům pochybovačů dodává určitou teoretickou oporu.
Kvarteto ekonomů v ní popisuje, jak se britští voliči „odměnili“ Winstonu Churchillovi za jeho vítězství ve druhé světové válce tím, že jej v roce 1945 již ministerským předsedou nezvolili. Když v 80. letech „železná lady“ Margaret Thatcherová zkrotila do té doby vzpurné odbory, spolustraníci ji vyměnili za mírnějšího Johna Majora. Jak Churchill, tak Thatcherová tedy ve funkci skončili tehdy, když skoncovali s nepřítelem – ať už v podobě Hitlera, či odborů. Pokud by nechali své soky naživu, pokud by je odstraňovali či oslabovali pomaleji, zůstali by zřejmě i déle ve vrcholné funkci.
Válka v Perském zálivu počátkem 90. let překvapivě nevedla k sesazení Saddáma Husajna. Ministr obrany Richard Cheney v roce 1992 pravil, že Saddámovo zneškodnění nestojí za tolik životů amerických vojáků, které by se vyžádalo. Saddám tak byl dopaden a sesazen až v roce 2003. Mezitím to Cheney dotáhl na viceprezidenta USA. Možná právě díky tomu, že nenechal svého nepřítele – Saddáma – odstranit příliš rychle, a že se tedy mohl v politice (před voliči, spolustraníky, lobbisty) stále vymezovat vůči nepříteli a díky tomu i profilovat coby věru potřebný muž. A Usámův údajný mediální „život po smrti“ mohl být projevem čísi obdobné motivace.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
