Návrat fosilní energetiky, oznámil Trump – a v Davosu nikdo ani nehlesl

Trump si americké IT miliardáře, tedy nejbohatší lidi světa, získal slibem levné fosilní elektřiny pro datová centra ke zdokonalování umělé inteligence.

Čím si Donald Trump získal americké IT miliardáře, tedy nejbohatší lidi světa? Tím, že jim slíbil levnou fosilní elektřinu pro datová centra ke zdokonalování umělé inteligence.

V Davosu bylo letos věru živo. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se snažila využít momentální slabosti Berlína i Paříže a na sledovaném fóru si řekla – prakticky bez povšimnutí českých médií – o vytvoření částečné fiskální unie, a dokonce unie dluhové. Pravděpodobnější než vznik těchto unií v rámci EU je ale velký comeback fosilní energetiky naopak v tříštícím se, nikoli „unionizujícím“ světě, pod čímž bude podepsán zase Donald Trump. Americký prezident davoské ekonomické fórum, jemuž se někdy přezdívá Světové environmentální fórum, „vytrolil“ pořádně, i když vystoupil pouze online.

Leyenová chce získat ještě větší moc, než jakou má. Říká tomu „28. režim“. Pro inovativní firmy mají platit jednotná daňová pravidla napříč EU, což je základní rys fiskální unie. Šéfce eurokomise je záminkou k vytvoření jednotných daňových pravidel nedostatečná inovativnost firem EU. Chce je tedy podpořit, zvětšit jim trh. Jenže klíčovým zdrojem slábnoucí konkurenceschopnosti firem v EU jsou faktory, z nichž Leyenová slevovat nechce, jsou-li vodítkem její dosavadní slova i činy ve funkci, v níž setrvává už od roku 2019. Jsou to faktory jako příliš ambiciózní Green Deal, emisní povolenky, drahé energie, přeregulovanost, přehnaná byrokracie, rozbujelé dotace, ústrk podnikatelského stavu ve jménu ideologií. „28. režim“ je tak na první pohled možná líbivý, ve skutečnosti má Bruselu umožnit prosazovat to, co už nyní vede k zaostávání EU ve světě, ještě důsledněji, ještě centralizovaněji, bohužel tedy s ještě zkázonosnějším dopadem.

Ovšem tím Leyenová, pro niž je nejlepší obranou útok, nekončí. Chce vytvořit unii kapitálových trhů v rámci EU, kterou nově přejmenovala na „unii úspor a investic“. Ve skutečnosti jde o další pokus vytvořit i přes odpor Němců dluhovou unii, jež by oddalovala bankrot zemí typu Itálie. K vytvoření kapitálové unie – či unie úspor – je třeba bezrizikového aktiva, jaké v USA představuje dluhopis americké vlády. V Česku zase dluhopis vlády české. Jenže eurozóna takový nástroj nemá. Protože kdykoli si kterýkoli stát eurozóny půjčuje v euru, půjčuje si vlastně v cizí měně, nad níž nemá přímou samostatnou kontrolu. Roli bezrizikového aktiva – které je nutnou, nikoli postačující podmínkou pro další posun v rozvoji unijně ujednoceného kapitálového trhu – může v eurozóně hrát těžko něco jiného než eurodluhopis. Ten ale odmítají Němci, ale třeba i Nizozemci, protože nechtějí přebírat zodpovědnost za povážlivě narůstající italské nebo francouzské dluhy.

Vytvoření „unie úspor a investic“ by znamenalo vytvoření dluhové unie, v níž by i Česko přejímalo zodpovědnost třeba právě za italské dluhy. Pokud chce šéfka eurokomise opravdu podpořit investování v EU, ať zruší či reviduje Green Deal, pozastaví emisní povolenky, liberalizuje trhy, debyrokratizuje, zbavuje EU dotací i ústrku podnikatelů ve jménu ideologií. To jsou skutečné brzdy investování v EU, nikoli neexistence unie kapitálových trhu. Americké firmy jsou inovativnější, méně regulované či mají k dispozici levnější energie a nespoutává je zelená ideologie. Proto do nich i řadoví investoři vkládají peníze, místo firem z EU. Aby to Unie napravila, nemusí zřizovat „unii úspor a investic“, je třeba úplně jiných opatření. A Leyenová je ve funkci přes pět let, takže měla dost času na jejich uskutečnění.

Trump se na davoském fóru do EU obul, ale zatím hlavně kvůli masivnímu pokutování technologických obrů. Unijní pokuty mu nejsou ničím jiným než formou zdanění. Elonu Muskovi, Jeffu Bezosovi, Marku Zuckerbergovi & spol. tak vrací podporu; to, že se přiklonili na jeho stranu.

Když Trump v prvních hodinách ve funkci odstoupil od Pařížské klimatické dohody, žádný z amerických IT miliardářů, nejbohatších lidí světa, ani nehlesl. Když od té samé dohody Trump odstupoval roku 2017, Zuckerberg, ba dokonce i Musk a další dávali najevo nelibost. Nyní už ne. Čím si je Trump získal?

Slíbil jim levnou fosilní elektřinu pro rozvoj datových center potřebných pro změnu k rozvoji a zdokonalování umělé inteligence. Navíc se zjevně bude za jejich byznys houževnatě brát v EU. Ta tak bude muset s masivním pokutováním amerických technologických firem skoncovat. Trump má EU v hrsti, protože je na něm závislá vojensky a kvůli odstřihávání od ruských energií nově také energeticky.

Fosilní energetice tak vskutku nic moc nebrání vrátit se ve velkém stylu na výsluní. Korporátní Amerika ani Silicon Valley se vzpouzet nebudou. Dochází tak k hloubení propasti mezi Silicon Valley, které se šikuje za Trumpa, a kruhy kolem Davosu, jež stále mají značný vliv alespoň na Evropskou komisi a skrze ni na dění a legislativu v EU. Kruhy kolem Davosu budou asi odolávat o něco déle, neb jim Trump nemá tolik co nabídnout jako miliardářům z Křemíkového údolí. Může je ale za to pořádně zmáčknout, například vysokými cly na dovoz z EU.

Pokud navíc Silicon Valley zůstane sešikované za Trumpem, což je otázka (objevují se jisté rozpory mezi Trumpem a Muskem), už příští davoské ekonomické fórum se může nést v docela jiném duchu než to letošní. Ostatně, náznak toho byl patrný už letos: když na fóru domluvil virtuálně přítomný Trump, na klimatickou změnu se jej nikdo zeptat neodvážil. Jak paradoxní. Vždyť to byla fóra v Davosu, která v posledních letech, ba desetiletích tak vlivně a horlivě tlačila boj s klimatickou změnou. A nyní před delegáty fóra stojí nejmocnější politik světa a nikdo ani nezadutá, aby jej dotazem na klimatickou změnu nepohoršil. Časy se mění…

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin