Češi v průměru berou přes 36 tisíc měsíčně. Loni v posledních třech měsících roku průměrná mzda poprvé v historii překonala úroveň jak 35 tisíc, tak právě 36 tisíc korun. Další takový „nášup“ už se konat jen tak nebude.
Po očištění o inflaci rostla mzda nejslabším tempem od roku 2015. Česko už je za vrcholem mzdového vzestupu. Zvolňuje tempo samotného číselného růstu mezd a současně zrychluje inflace. Ceny rostou nejrychleji od roku 2012.
Citelný vzestup inflace odráží z velké části právě i silný mzdový růst loňského roku a předchozích let, který se postupně propsal do inflace spotřebitelské. Pokud roste mzda všem napříč ekonomikou, roste nutně výdělek třeba i takového kadeřníka, což samozřejmě znamená, že zákazník zaplatí za ostříhání více. To je jeden příklad za všechny, že růst mezd chodívá ruku v ruce se zdražováním, například právě v oblasti služeb.
Zejména menší podniky už si další výrazný růst mezd nemohou příliš dovolit. Navíc se soukromý sektor musí připravit na další zhoršování ekonomické situace v Česku i na zahraničních trzích, které současné šíření koronavirové nákazy a pád burz ještě urychlí.
Léta napjatá situace na trhu práce se začne uvolňovat, jelikož některé podniky v oblasti těžby, hutnictví či třeba automobilového průmyslu a jeho subdodavatelů budou letos muset snižovat stavy zaměstnanců. Tlak na růst mezd tedy letos dále zmírní, zejména v soukromém sektoru.
Mzdy tak letos i kvůli pokračující, a dokonce zrychlující inflaci porostou po očištění o ni citelně pomaleji než v roce 2019 a ani ne polovičním tempem v porovnání s rokem 2018. Loni za celý rok rostly reálně tempem 4,2, letos to bude jen o 2,5. Při výraznějším dopadu šíření koronavirové nákazy jen zhruba o dvě procenta.
Částečně situaci bude zachraňovat přidávání na platech ve veřejné sféře, například učitelům, ale i to bude zmírňovat. Hospodaření státního rozpočtu je totiž letos zatím nejhorší v novodobé historii ČR, přičemž defi cit velmi pravděpodobně překročí rozpočtovanou úroveň čtyřiceti miliard korun, což právě signalizuje, že se bude muset ve veřejné sféře také přidávat na platech opatrněji.
Zpomalení mzdového růstu zkazí Čechům náladu a budou míň utrácet, což jen dál podpoří spirálu hospodářského útlumu.
Vyšlo v Reflexu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
