Ceny výrobců v lednu rostly meziročně zejména v zemědělství a stavebnictví. Zemědělství se potýká s důsledky loňské celoevropské špatné úrody, způsobené suchem. Dlouho nevídaným tempem, o více než dvanáct procent, tak rostou ceny zejména v oblasti rostlinné produkce. Ceny zeleniny jsou o více než osmdesát procent výše než loni touto dobou, brambory pak zdražují o bezmála padesát procent. Naopak o více než padesát procent klesají ceny ovoce, na něž sucho zdaleka tak negativně nedolehlo.
Ve stavebnictví rostou výrobní ceny zejména z důvodu konjunktury celého sektoru, jíž je vzpruhou čerpání prostředků z fondů EU. Tyto peníze míří zhusta na financování infrastrukturních projektů. Po hubených letech však je stavebnictví kapacitně vyprahlé, což umocňuje tlak na růst cen jak stavebních prací, tak i materiálů.
Průmysl se zase potýká s růstem cen elektřiny, meziročně o více než devět procent, který byl v lednu meziročně i meziměsíčně nejvýraznější od roku 2009. Zdražování elektřiny je dáno zdražováním emisních povolenek a uhlí.
Nálada v průmyslu se však navzdory růstu cen energií a hrozbě ochabující zahraniční poptávky v únoru oproti lednu zlepšila, což je dobrý signál, že se tuzemský průmysl dokáže popasovat s poklesem německé ekonomiky, která balancuje na hraně recese. V únoru se však zhoršila nálada podnikatelů ve stavebnictví a obchodě, což souvisí se ztrátou růstové dynamiky stavebnictví, jež je částečně dána zmíněným kapacitním omezením, a se stále ponurými vyhlídkami v mezinárodním obchodě, kde hrozí nyní hrozí i obchodní válka Spojených států s EU.
Horší náladu měli v porovnání s lednem také spotřebitelé. Na ně dolehlo právě zdražování energií, zejména elektřiny, které zasáhlo nejen výrobní sféru, ale také domácností. Energie a bydlení zdražuje začátkem roku nejvýrazněji od roku 2012, takže lidem zbývá méně peněz na jiné výdaje. To zhoršuje jejich náladu, byť ta se z dlouhodobého hlediska drží stále poměrně vysoko.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.