Nový český film Venkovský učitel režiséra Bohdana Slámy se trefil do černého. Alespoň co se týče typizace dvou gayů, klíčových postav. Ústřední hrdina – Pavel Liška – nakonec zůstává v polorozpadlém statku v jižních Čechách, vozí hnůj a pomáhá na svět telatům, kdežto jeho „ex“ – jejž hraje Marek Daniel – si užívá přepychu a tepu velkoměsta v hi-tech loftu na dobré adrese.
Ekonomické statistiky potvrzují, že homosexuální menšina má sklon buď kultivovat bydliště i jeho okolí (ghetto, polorozpadlý statek,…), anebo „magnetizovat“ k nejlepším adresám. Oboje je příčinou, že tam, kde její zástupci ve větším žijí, jsou či budou poměrně vysoké nájmy.
Čínský ekonom Fu z Jihozápadní univerzity v Čendu analyzuje v březnové studii mnichovského institutu MPRA souvislost mezi cenami realit a rozmístěním párů stejného pohlaví v USA. Odhaluje, že tam, kde se koncentruje více gayů a leseb (uvádí gay čtvrtě v San Francisku, bostonský South End, čtvrť Marigny v New Orleansu), a nejen přímo v „gay vesnicích“, lze opravdu počítat s dražším nájemným: vzestup podílu párů téhož pohlaví na celkové populaci v daném městě roku 1990 o jeden procentní bod ústí v devítiprocentní růst středních cen bydlení v roce 2000.
Existuje pět provázaných teorií, jež jev vysvětlují. První praví, že gayové zpravidla žijí v bezdětných svazcích – výdaje, jež ušetří na ratolestech, investují třeba do loftového bytu na dobré adrese či jsou ochotni dát více za nemovitost v tolerantním prostředí. S tím souvisí druhé vysvětlení: gayové utvářejí sblížené komunity, jež pak snáze ve svůj prospěch lobbují u komunálních politiků.
To by ale ukazovalo Liškova hrdinu – venkovského solitéra – jako nepravděpodobnou figuru. Zachraňuje to obdoba „teorie gentrifikace“: gayové si primárně nevolí dobré adresy, nýbrž své okolí postupně zušlechťují. Čtvrť Marigny byla v 60. letech slumem, i proto se sem jako do ghetta uchýlili tehdy diskriminovaní homosexuálové – a přetvořili ji v dobrou adresu.
Čtvrtá teorie, „diskriminační“, vede k závěru, že chtěli-li dříve gayové bydlet mimo ghetto, platili přirážku za svoji orientaci. Ti, již si to mohli dovolit, měli tudíž i více prostředků (než heterosexuálové v sousedství) na následné zkrášlení, zhodnocení nemovitosti. Pátá teorie vychází z teze, že gayové mají lepší estetické cítění, dokážou už tak hezké místo zvelebit – a tím dále zvýšit cenu. Tuto verzi potvrzuje Fu: gayové vytvářejíluxusní adresy.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
