Benzín v ČR od soboty zdražil o takřka 1,50 koruny na litr. V pátek, v poslední zářijový den, stál jeho jeden litr celorepublikově průměrně 37,54 koruny. Včera už to bylo rovných 39 korun. Od soboty 1. 10. je totiž zrušeno snížení spotřební daně z benzínu. Ta se tak zvedla o 1,50 Kč/l.
Zdražuje ovšem už také nafta. V jejím případě přitom vláda ponechala sazbu spotřební daně sníženou. Nafta od soboty zdražila dohromady ale jen o osm haléřů na litr. Stojí rovných 43 Kč/l. Důvodem je fakt, že se postupně vyčerpal efekt zlevňující ropy.
V příštích sedmi dnech je třeba počítat s dalším zdražováním pohonných hmot, zhruba kolem 70 haléřů na litr. Roste totiž cena jak samotné ropy, tak také cena velkoobchodně prodávaných paliv v Evropě, na klíčové burze v Rotterdamu. Například nafta na této burze zdražila od poloviny září v přepočtu do korun o zhruba 20 procent. Tento cenový nárůst čerpací stanice v ČR do svých cen ještě teprve plně promítnou.
Velkoobchodně prodávaná paliva, zejména dieselová, v EU zdražují nejen kvůli růstu cen ropy. Také proto, že se blíží zavedení embarga EU na dovoz ruských ropných produktů, včetně právě dieselového paliva, a ruské ropy. Toto embargo bude platit od přelomu roku. Blížící se embargo vede k předzásobování v zemích EU a také k hledání zpravidla dražších alternativních dodavatelů. Nafta a další blízké ropné produkty také v jisté míře slouží jako náhražka plynu v průmyslu, třeba v podobě topné nafty nebo lehkých či těžkých topných olejů. Topné oleje – včetně mazutu – se nyní v rostoucí míře v EU používají také k výrobě elektřiny. To vše ve výsledku zdražuje i motorovou naftu, a to nad rámec zdražování benzínu. Proto je i v Česku nebývalý rozdíl v cenách motorové nafty a benzínu. Ten se sice po zrušení snížení spotřební daně z benzínu poněkud snížil, ale z historického hlediska je stále výrazně nadprůměrný, vždyť nyní činí čtyři koruny na litr.
Na evropském trhu s dieselovými palivy vládne nyní napětí, které začíná připomínat tíseň z doby krátce po zahájení invaze Ruska na Ukrajinu letos v březnu, říká Torbjorn Tonqvist, generální ředitel klíčového světového obchodníka s ropou, společnosti Gunvor. Tehdy například cena nafty u českých čerpacích stanic rychle vystoupala k úrovni kolem 50 korun za litr.
Napětí na evropském trhu navíc dále umocní včerejší zásadní rozhodnutí kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. I přes odpor Spojených států se tradiční ropní producenti dohodli na snížení těžby ropy o dva miliony barelů denně, nejrazantnějším od pandemického roku 2020. Americká banka Goldman Sachs v reakci uvedla, že průměrná cena ropy Brent ve čtvrtém letošním čtvrtletí bude činit 110 dolarů za barel (nyní stojí zhruba 93 dolarů za barel). Mezinárodní agentura pro energii prý proto bude nucena koordinovat uvolnění strategických rezerv jednotlivých zainteresovaných zemí, aby cenový tlak zmírnila. Opětovný růst cen paliv totiž může hatit snahu o zkrocení inflaci, která se leckdy pohybuje na maximech ze několika desetiletí.
Průměrná cena ropy kolem 110 dolarů za barel znamená, že by při očekávaném kursu koruny k dolaru a probíhající topné sezóně by měl stát benzín v ČR kolem 45 korun za litr a nafta kolem 50 korun za litr.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
