Nafta v Česku prudce zdražuje. Za uplynulé dva dny zdražila o takřka 1,70 koruny na litr. Důvodem je zvýšení spotřební daně z ní o 1,50 koruny na litr, k němuž došlo předevčírem. Čerpací stanice a dodavatelé pohonných hmot nyní promítají vyšší daň do svých cen. Navíc zdražují velkoobchodně prodávaná paliva na surovinové burze v Rotterdamu, což zdražování nafty v Česku jen umocňuje. Za poslední měsíc zdražila nafta v Rotterdamu o více než 23 procenta. V Česku nyní zdražuje také benzín, kvůli růstu cen ropy na světových trzích – jeho zdražování však není zdaleka tak výrazné jako u nafty, protože spotřební daň z benzínu zůstává letos beze změny.
Zvýšení spotřební daně z nafty přišlo z letošního hlediska v takřka nejhorší možný okamžik. Zmíněná cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu totiž v posledním necelém měsíci vylétla o a je na svém více než půlročním maximu.
Ratingová agentura Fitch sice předevčírem snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Spojených států, což přispělo k včerejšímu poklesu cen ropy na světových trzích a také paliv na burze v Rotterdamu, zřejmě však jde jen o přechodný efekt. Trhy zřejmě nervozitou způsobenou zhoršením ratingu USA rychle setřesou, což však znamená špatnou zprávu pro české řidiče. Pohonné hmoty budou i nadále zdražovat.
Motorová nafta během dvou týdnů podraží o další až 1,50 koruny na litr na litr. V příštím týdnu by se pak měla dočkat zdražení o přibližně jednu korunu. Benzín zdraží o 20 haléřů na litr.
Zvýšení daně letos přinese veřejné kase zhruba čtyři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty do konce července až o bezmála 20 korun na litr.
Navrácení daně na původní úroveň, tedy o 1,50 koruny na litr výše znamená růst daňového zatížení litr nafty o 1,80 korun na litr, kvůli připočtení DPH počítané z navýšeného základu.
Z dat Evropské komise, zveřejněných koncem minulého týdne, plyne, že Česko mělo před zvýšení daně čtvrtou nejnižší cenu nafty v EU. Levněji ji tankovali pouze na Maltě, v Bulharsku a v Rumunsku. Po předvčerejším zvýšení daně má stále šestou nejnižší cenu nafty v EU. V pomyslném žebříčku zemí EU podle nejnižších cen nafty se před něj totiž dostaly ještě Litva a těsně také Polsko. Ceny na Slovensku, v Maďarsku, Německu či Rakousku jsou i nadále vyšší než v ČR.
Cena nafty v Česku je však oproti naftě v Polsku dražší jen zhruba o 60 haléřů na litr, jak plyne z výpočtu na základě zmíněných dat Evropské komise z minulého týdne. Takový rozdíl nijak dramaticky neohrožuje konkurenceschopnost českých dopravců. Sdružení Česmad Bohemia však dříve varovalo, že zvýšení daně je o jejich konkurenceschopnost připraví. To však tedy data příliš nepotvrzují.
Nafta v Česku do konce léta může v porovnání s dneškem zdražit až o zhruba tři koruny na litr, benzín o necelé dvě koruny na litr. Americká centrální banka totiž minulý týden signalizovala blížící se konec fáze utahování své měnové politiky. To povzbuzuje poptávku po ropě a ropných produktech, včetně nafty na burze v Rotterdamu, a žene to jejich cenu vzhůru. Na surovinové burze v Rotterdamu, která je určující i pro ceny u českých čerpacích stanic, zdražila velkoobchodně prodávaná nafta i kvůli omezení vývozu ropy z Ruska.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
