Nestane-li se nic nepředpokládaného, pražská burza letošek zakončí jako nejvýkonnější evropský parket roku 2021, a dokonce jako nejvýkonnější parket celého ekonomicky vyspělého světa. Na žádné jiné z evropských burz a burz hospodářsky vyspělého světa totiž akcie po započítání dividend nezhodnocují tolik jako právě v Praze.
Hlavní ukazatel pražské burzy, index PX, celkově, tedy po započtení dividend, aktuálně (30. 12., 11:20) letos zhodnocuje v domácí měně, tedy v koruně, o 45,1 procenta. Ještě lépe jsou na tom sice v Evropě parkety estonský a slovinský, které oba po započtení dividend vykazují zhodnocení dokonce mírně přes 49 procent, jenže rovněž jen v domácí měně, tedy v jejich případě v euru.
Pokud převedeme letošní celkový výkon pražské burzy z koruny také právě do eura, rázem se obrázek mění. Pražská burza se dostává na první příčku v Evropě, neboť s celkovým zhodnocením v přepočtu do eur čítajícím 52,2 procenta překonává všechny evropské burzy, kde se obchoduje v eurech, včetně zmíněných parketů estonského a slovinského, i všechny evropské parkety, kde se obchoduje v jiné měně než v euru.
Důvodem tohoto „skoku“ v žebříčku po přepočtu do eur je fakt, že koruna letos i v mezinárodním měřítku vůči euru poměrně citelně zpevnila, a to o bezmála pět procent. Například zlotý nebo forint, srovnatelné měny středoevropského regionu, přitom letos vůči euru oslabily, a sice o 0,8, resp. 1,8 procenta.
Klíčovým důvodem citelného zpevnění koruny je letošní měnová politika České národní banky, která s odezníváním pandemie zahájila zvyšování své základní úrokové sazby poměrně brzy. Alespoň tedy dříve než centrální banka maďarská, a zejména polská. Zároveň ČNB základní úrok zvýšila celkově vydatněji než opět centrální banky maďarská a hlavně polská. Vlastně v celém světě těžko hledat zemi, kde se letos v důsledku zvyšování úroků centrální banky měnové podmínky utahovaly tak razantně jako v ČR.
Zvyšování základní sazby ČNB svědčí tuzemským bankám, neboť jim umožňuje výhledově zvýšit ziskovost otevřením prostoru k navýšení úrokových výnosů, které představují rozdíl mezi úročením půjček a úročením vkladů. Přitom váha bankovních akcií – Erste Bank, Komerční banky a Monety – odpovídá v indexu PX zhruba 47 procentům. Váhu dalších 22,6 procenta pak v indexu mají akcie ČEZ.
Dohromady tedy akcie ČEZ a bankovní tituly mají v indexu PX váhu takřka 70 procent. Akciím ČEZ se přitom letos daří nejlépe od roku 2005, neboť si připisují zhodnocení 60,4 procenta. Tak enormně příznivé zhodnocení je výsledkem předně citelně stoupajících cen velkoobchodní elektřiny, která zdražuje v důsledku evropské plynové krize, popandemického oživování globální ekonomiky či v důsledku růstu cen emisních povolenek na historický rekord. Vzestup cen velkoobchodní elektřiny otevírá ČEZ prostor k navyšování marží a tím podporuje růst jeho vyhlížené ziskovosti, tedy i ziskovosti v přepočtu na akcii.
Akcie Erste Bank letos zhodnocují také o více než 60 procent, přesněji o 60,5 procenta, což je v jejich případě nejlepší roční výkon od roku 2012. Akcie Komerční banky zhodnocují o 40,6 procenta, což představuje jejich nejlepší výkon dokonce od roku 2007, kdy zhodnotily o 41,05 procenta. Výrazněji než letos tedy zhodnotily naposledy v roce 2002, kdy si připsaly více než sto procent. A konečně akcie Monety letos přidávají více než 38 procent, což značí jejich nejlepší roční výkon za celou historii jejich obchodování na pražské burze, jež se píše od roku 2016.
Pražské burze tedy v roce 2021 mimořádně nahrávají letošní ekonomické podmínky u nás i v zahraničí, jež jsou nebývale příznivé pro tituly, které mají v jejím hlavním indexu rozhodující váhu. V korunách i v eurech tak index PX vykazuje bez započtení dividend letos nejlepší zhodnocení od roku 2005. V dolarech index bez započtení dividend zhodnocuje nyní o bezmála 34 procent, takže mírně zaostává za výkonem roku 2017, kdy dolarové zhodnocení pražské burzy bez dividend činilo mírně před 41 procent. Jinak by se ovšem letos jednalo o nejlepší dolarové zhodnocení pražské burzy dokonce od roku 2004.
Letošní dolarové zhodnocení pražské burzy po zahrnutí dividend o zhruba 40 procent představuje v tomto roce sedmý nejlepší výkon mezi všemi burzami světa, resp. jejich hlavními indexy. Vyšší dolarové zhodnocení po zahrnutí dividend vykazují už jen burza v Mongolsku, v Zambii, v Abú Dhabí, na Srí Lance, v Libanonu a v Ghaně. Ani jedna z těchto ekonomik na rozdíl od Česka v kategorizaci Mezinárodního měnového fondu nesplňuje definici vyspělého hospodářství. Proto je pražská burza letos celkově nejvýkonnější nejen v Evropě, ale v celém ekonomicky vyspělém světě.
Nutno však jedním dechem dodat, že pražské burze ještě navíc nahrává to, že vykazuje relativně vysoké zastoupení silných dividendových titulů. Pokud se vezme v potaz výkonnost bez dividend, tedy vlastní zhodnocení akciových titulů, bez dividendových výnosů, obsazuje letos pražská burza v přepočtu do dolarů druhé místo v Evropě, po burze estonské, a jedenácté místo ve světe.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
