Na ministerstvu financí může bouchat šampaňské.
Rozpočet se daří plnit jako nikdy. Už pátý měsíc v řadě. Přebytek necelých 76 miliard korun je historicky nejvyšší za všechna období od ledna do července.
Kritici, kteří se ještě loni předháněli s tvrzením, že se ministerstvu nedaří vybírat daně, oněměli. Není se co divit, tak pěkná čísla jejich kritice velkou oporu neposkytují. Není se co divit ani tomu, že ministerstvo si hned přihřívá polívčičku. Meziroční navýšení inkasa DPH o 2,8 procenta zdůvodňuje primárně kontrolním hlášením a rozšiřováním mechanismu přenesení daňové povinnosti. Za meziročním nárůstem inkasa daně z příjmů právnických osob o 12,7 procenta vidí ministerstvo opět svůj vliv, konkrétně kontrolní akce prováděné Finanční správou se zaměřením na převodní ceny.
Aktuálně je jejich výsledkem doměřená daň ve výši 0,8 miliardy korun. Přitom uvedený nárůst odpovídá v absolutním vyjádření 7,1 miliardy korun. Drtivou většinu zvýšeného inkasa daně, přesně 6,3 miliardy, tedy má svědomí zjevně něco jiného než přísné kontroly.
Ministerstvo samo uvádí pokračující ekonomický růst.
Nejvyšší nárůst vykazuje inkaso daně z nabytí nemovitých věcí. Meziročně v červenci rostlo o 17,1 procenta. V tomto případě si Andrej Babiš zásluhy nepřisvojuje. Citelný nárůst zdůvodňuje faktory, jež nemá ve své moci, konkrétně opět ekonomickým růstem a nízkými úrokovými sazbami, které skrze výhodné sazby hypoték stimulují nemovitostní trh.
Jestliže ovšem 17procentní nárůst výběru daně z nabytí nemovitých věcí zdůvodňuje ministerstvo faktory, jež nemá ve své moci, kde hledat jistotu, že procentuálně nižší nárůsty inkasa DPH a firemní daně jsou významně ovlivněny zásahy ministerstva?
Co když jsou taktéž mnohem spíše výsledkem hospodářského růstu, případně nízkých úrokových sazeb?
Jinými slovy, je možné, že rekordní plnění rozpočtu je z významné části výsledkem práce ministerstva. Ale není to zdaleka jisté.
Abychom získali jistotu, je třeba provést zevrubnější analýzu, která bude vycházet z delší časové řady. Jinak lze totiž aktuální čísla snadno shodit ze stolu s tím, že procentuální nárůst inkasa u DPH je pořád nižší, než byl vzestup ekonomiky loni i letos v prvním kvartále.
A že doměřená daň z příjmu právnických osob činí nakonec vlastně jen zhruba desetinu celkového nárůstu inkasa. A že výnos daně z nabytí nemovitých věcí roste třeba v porovnání s inkasem DPH šestkrát rychleji navzdory tomu, že ministerstvo žádnou svoji zásluhu na zvýšení tohoto inkasa deklarovat nemůže (jinak by ji jistě deklarovalo).
Na ministerstvu tedy mohou slavit, ale zatím jenom nejlepší rozpočtové plnění, nikoli svou vlastní zásadní zásluhu na něm ve smyslu zlepšení daňového výběru.
Vyšlo v E15.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
