Meziroční růst průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR ve letošním druhém čtvrtletí poprvé od posledního čtvrtletí roku 2013 nepokryl inflaci, což znamená, že v reálném vyjádření průměrná mzda klesla, a to o 2,5 procenta. Jedná se o její nejvýraznější pokles také právě od posledního čtvrtletí roku 2013, kdy propad činil 3,1 procenta.
Ve druhém letošním čtvrtletí se koronavirová krize promítla také do mzdového vývoje v ČR. Jejímu plnému projevu ovšem zabránila rozsáhlá vládní opatření na podporu ekonomiky, poptávky, zaměstnanosti, a konec konců tedy i samotné mzdové úrovně. V rámci programu Antivirus stát doplácel 60 až 80 procent mzdy zaměstnanců podnikové sféry. Stát ve druhém čtvrtletí přispíval na mzdu bezmála 800 tisícům zaměstnancům soukromé sféry. Tím vlastně uměle a na dluh navyšoval mzdovou úroveň oproti situaci, jež by nastala bez této pomoci. Mzdy se ve druhém letošním propadly méně výrazně než bez existence podpůrných opatření státu i proto, že dění na pracovním trhu se například kvůli standardní dvouměsíční výpovědní lhůtě vyvíjí s určitou setrvačností.
V reálném vyjádření tak za celý letošní rok vzroste průměrná měsíční mzda reálně pouze o 0,5 procenta, když trh práce zaznamená citelné zhoršení své kondice ještě před koncem letošního roku a pak dále v roce příštím. A to zejména kvůli odeznívání efektu podpůrných programů typu Antivirusu, ale také kvůli zmíněné setrvačnosti.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
