A více, než s čím počítala ČNB – ta proto zřejmě pozastaví snižování svých úrokových sazeb už v tomto měsíci
Růst mezd ve třetím letošním čtvrtletí překvapil. Je vyšší, než se čekalo. Zaměstnanci zjevně úspěšně firmy tlačí k tomu, aby přidávaly a rychleji tak kompenzovaly pokles reálných příjmů, který byl v letech 2019 až 2024 v Česku prakticky nejvýraznější ze všech zemí OECD. V zásadě přitom platí, že čím větší firma, tím výrazněji přidává. Rychlejší přidávání může souviset také s konsolidačním balíčkem, jenž vstoupil v platnost letos. Balíček omezuje některé zaměstnanecké benefity, takže zaměstnanci jsou motivovanější žádat o kompenzaci za výpadek benefitů právě v podobě navýšení mezd.
Nominálně mzdy vzrostly meziročně o rovných sedm procent, reálně tedy o 4,6 procenta. Česká národní banka přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta. Sedmiprocentní růst tak z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci. Koruna proto v reakci na zveřejnění údajů o mzdách vůči euru zpevnila. Už před dnešním zveřejněním dat ke mzdám se většina analytické obce mírně přikláněla k předpokladu, že ČNB snižování sazeb pozastaví. Nyní pravděpodobnost takovéhoto vývoje ještě tedy dále narůstá.
Mzdy ve třetím čtvrtletí rostly výrazněji v soukromé sféře. Naopak v odvětvích, v nichž se výrazně angažuje stát a je silně zapojeno odměňování na bázi platů z veřejných rozpočtů, byl růst výdělků relativně nejslabší. Jedná se o sféru veřejné správy a obrany, dále pak o sféry vzdělávání a sociálního zabezpečení. V poměrně slabém růstu výdělků ve veřejné sféře se odráží tlak vlády na konsolidaci veřejných financí a také fakt, že v řadě oblastí veřejné sféry, například v učitelům, se výrazně přidávalo v uplynulých letech, takže růst výdělků nezřídka i citelně překonával vzestup mezd ve sféře soukromé. Nyní tedy dochází k částečné korekci tohoto dlouhodobě jen obtížně udržitelného vývoje. V soukromé sféře nejvýrazněji mzdy narostly v odvětvích činnosti v oblasti nemovitostí. To souvisí s probíhajícím oživením nemovitostního sektoru, který je poháněn odezněním mimořádně vysoké inflace a postupným poklesem úrokových sazeb, včetně těch hypotečních.
Trvaleji růst mezd pohání nízká míra nezaměstnanosti, která je nejnižší v EU. Letos celoročně mzdy v Česku vzrostou o 7,1 procenta.
Ceny průmyslových výrobců letos v únorů klesaly pomaleji, než se čekalo. Meziročně vykázaly pokles o 0,9 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou... více
Růst mezd v Česku v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Reálný meziroční vzestup průměrné měsíční mzdy, činící 4,8 procenta, je nejvýraznější od... více
ČNB proto nezmění svůj výhled ohledně snižování úrokových sazeb, ty tak letos klesnou na 4,5 procenta. Ceny průmyslových výrobců v květnu... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
