Pop-ekonomie
Manželský svazek ztrácí na popularitě. V rámci různých forem soužití jeho oblíbenost relativně klesá; a nejen v Česku. A to paradoxně v době, kdy ekonomové, psychologové a další společenští vědci podávají stále přesvědčivější důkazy až o magickém vlivu svazku manželského na naše životy.
Mezi společenskými vědci dnes není sporu v tom, že manželé jsou odolnější vůči psychickým onemocněním než rozvedení, svobodní, ovdovělí, ale i ti, kdo takříkajíc žijí na psí knížku. Manželé se také těší z delší délky života, jsou obecně zdravější a veselejší, vydělávají více.
Co však dosud vědci neodhalili, je, jakým konkrétním mechanismem se prostý fakt, že je daný pár sezdán, promítá do všech těchto kýžených efektů.
První z hypotéz má za to, že sezdaní lidé ve větší míře pěstují zdraví prospěšné aktivity a naopak omezují rizikové chování. Manželství zřejmě vnáší do života sezdaných určitou disciplínu, nad níž sice možná krátkodobě, sem tam, lamentují, ale která se dlouhodobě, celoživotně, projevuje vysoce pozitivně. Statisticky je například spolehlivě prokázáno, že muži obecně po sňatku snižují spotřebu alkoholu; u žen má podobný, ne-li silnější efekt rodičovství (které je v řadě případů stále doprovázeno právě i manželským soužitím). Neméně průkazně je doloženo, že po rozvodu spotřeba alkoholu naopak stoupá.
Další z hypotéz praví, že lidé se silnějšími společenskými vazbami – a manželství je nejsilnější z takových vazeb – mívají i lepší imunitu.
Jedna ze psychologických studii se například zabývala souvislostí mezi silou společenských vazeb daného jednotlivce a jeho odolností vůči onemocnění nachlazením; čím silnější vazby, tím menší náchylnost k nachlazení. I tak jsme však stále jen v půlce cesty: proč život v manželském páru zlepšuje imunitu, zatímco například žití na hromádce (fakticky též život v páru) už tolik ne? V čem spočívá ono kouzlo manželství? V opravdové lásce? V radosti z celoživotního sdílení?
Zatímco v mnoha jiných případech věda záhady a mystéria spíše rozkrývá, v případě manželství naopak s pokračujícím výzkumem této tradiční a, zdálo by se, docela samozřejmé instituce na jedno zásadní mystérium zadělává.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.