Hypotéky se v Česku poskytují už skoro čtvrtstoletí. Když začínaly, nebyly výjimkou úrokové sazby kolem dvanácti procent. Dnes jsou na třech procentech. Zásadním důvodem markantního poklesu hypotečních sazeb je celosvětové snižování reálných úrokových sazeb. K němu dochází posledních třicet let. Proč ale?
Jeden tábor ekonomů míní, že důvodem jsou změny ve vzájemném vztahu celkových úspor a celkových investic – moc se spoří, málo investuje. Jestliže například Západ populačně stárne, demografický vývoj tlumí investice, zatímco stimuluje úspory. Mladí lidé totiž investují, třeba právě do bydlení, ale také se vrhají do podnikání. Staří lidé žijí z úspor, „mají splaceno“.
Jiní ekonomové, například Claudio Borio z basilejské Banky pro mezinárodní platby, podezírají z poklesu reálných úrokových měr měnovou politiku centrálních bank. Ty nastavováním krátkodobých nominálních sazeb a ovlivňováním těch dlouhodobých prý v důsledku stlačují právě i sazby reálné. Nejde o nic nevinného. Prostředí nízkých reálných sazeb například umožňuje přežívat málo produktivním zombie firmám, které doslova „zaclání“ možným produktivnějším nástupcům. Zaměstnanci zombie firem si sice udrží práci, ale kolegové ze stejné pozice úspěšnější konkurence se jim svým výdělkem vzdalují.
Tak vida. Drahé nemovitosti, slabá dynamika produktivity či rozevírání příjmových nůžek, klíčové ekonomické boláky Západu, nakonec mohou mít jednoho společného jmenovatele: extrémně uvolněnou měnovou politiku, která měla ekonomiku křísit, ale místo toho ji umrtvuje.
Vyšlo v Hospodářských novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
