Pohonné hmoty v ČR pokračují ve svém letošním zdražování. Zároveň se dále rozevírají cenové nůžky mezi benzínem a naftou. Řidiči vozů na benzínový pohon tak jsou v rostoucí míře znevýhodněni v porovnání s těmi, kteří svůj automobil napájejí motorovou naftou.
Od začátku letošního roku totiž benzín, konkrétně Natural 95, zdražil z úrovně 27,95 koruny za litr, což byla jeho průměrná cena k 1. lednu 2021, na včerejší průměrnou cenu 28,78 koruny za litr. Tedy o 83 haléřů na litr. Přitom cena nafty byla včera o jen o sedmnáct haléřů dražší než letos na Nový rok. Včera činila 27,65 koruny za litr, zatímco 1. ledna stála 27,48.
Cena benzínu je tak nyní nejvyšší za celé období od druhé poloviny loňského března. Rozdíl v ceně obou druhů pohonných hmot – ony cenové nůžky – představuje korunu a třináct haléřů, což je nejvíce od začátku října 2017. Rozevírání cenových nůžek mezi benzínem a naftou je způsobeno tím, že prodejci pohonných hmot postupně do své cenové kalkulace zahrnují snížení spotřební daně právě z motorové nafty o jednu korunu na litr, k němuž došlo letos k 1. lednu.
Snížení daně z nafty tak v jejím případě tlumí projev růstu cen ropy na světových trzích, zatímco v případě benzínu tomu tak není. Ropa Brent se dnes poprvé po takřka třinácti měsících obchoduje za cenu přesahující 65 dolarů za barel. To je tedy maximum za celé období od ještě od času před propuknutím koronavirové pandemie.
Za letošní rok ropa Brent zdražila již o takřka 26 procent. Za měsíc únor pak o bezmála devatenáct procent. Toto zdražení ještě tuzemské čerpací stanici do cen pohonných hmot zcela nepromítly, neboť své ceny nastavují se zhruba čtrnáctidenním zpožděním za vývojem cen ropy. Čeští řidiči proto musí s růstem cen benzínu i nafty počítat také v příštím týdnu. Benzín zdraží o zhruba dvacet haléřů a bude tak po bezmála roce atakovat cenovku 29 korun za litr, zatímco nafta podraží přibližně o patnáct haléřů na průměrnou cenu 27,80 koruny za litr.
Bezprostředním důvodem nynějšího růstu cen ropy jsou sněhové bouře a tuhé mrazy v USA, které zvláště citelně zasáhly stát Texas. Způsobují výpadky v dodávkách elektřiny, takže tamní rafinérie utlumují svoji činnost. Záležitost začíná mít celosvětový dopad, protože už i globální trh zaznamenává omezení nabídky ropy, které samozřejmě vytváří tlak na její cenový růst.
Dopad amerických mrazů tak umocňuje tlak na růst cen ropy způsobovaný již delší dobu tím, že Saúdská Arábie, největší světový vývozce ropy, pro měsíce únor a březen jednostranně škrtla podstatnou část své těžby. Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem navíc očekávají, že trh s ropou bude letos v deficitu, který by měl být nejhlubší v květnu, kdy bude odpovídat dvěma milionům barelů denně. Ropy se tedy nebude na trhu snadno dostávat, což právě vede a ještě povede k tlaku na její cenový růst.
K tomu bude sílit poptávka po ropě, což růst jen podpoří. Důležitým stimulem pro posílení poptávky je kromě postupující vakcinace populace zejména ekonomicky vyspělých zemí také chystaný balík ekonomických opatření nového amerického prezidenta Joea Bidena.
Koruna vůči dolaru bude i nadále udržovat svoji poměrně silnou úroveň, nejsilnější od jara 2018, což bude působit proti ještě výraznějšímu zdražování pohonných hmot. Aktuálně se jeden dolar prodává za méně 21,50 koruny, takže česká měna udržuje svoji letošní úroveň, nejsilnější úroveň od května 2018. Její posilování ze sklonku minulého roku však ustalo, takže již netlumí efekt zmíněného zdražování ropy na světových trzích.
Ceny pohonných hmot v příštích týdnech zdraží nejen v ČR, ale i dalších evropských zemích. Podle mezinárodního srovnání je benzín aktuálně levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, ale také v Polsku. V Maďarsku je cenově srovnatelný. V Rakousku, ve Slovinsku, na Slovensku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v Bulharsku. V Rumunsku a v Polsku je její cena srovnatelná s tou v ČR, což je zvláště v případě Rumunska značně nezvyklé. Rumuni měli tradičně citelně nižší cenu nafta, ale zmíněné snížení spotřební daně v ČR toto mění. Na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku ve Slovinsku, v Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
