Situace se zásobováním pohonnými hmotami v Maďarsku je hodinu od hodiny kritičtější. Poptávka po pohonných hmotách nyní o zhruba 30 procent převyšuje denní kapacitu čerpacích stanic v Maďarsku, řekl dnes tamní rozhlasové stanici Kossuth Gyorgy Bacsa, výkonný ředitel ropného a plynárenského podniku MOL.
Zhruba sedmdesát čerpacích stanic podniku – tedy čtvrtina jejich celkového počtu – už je podle Bacsy zcela bez pohonných hmot. V minulém týdnu se totiž poptávka po benzínu meziročně zdvojnásobila, zatímco poptávka po naftě stoupla o 50 procent, neboť motoristé v zemi podléhají panice a předzásobují se.
Jak se to celé seběhlo a proč to došlo až sem?
Maďarská vláda od loňského listopadu zastropovává ceny pohonných hmot u čerpacích stanic v zemi. V Maďarsku se tak tankuje v průměru nejlevnější benzín ze všech zemí EU. Nafta je tam druhá nejlevnější v EU, po Maltě.
V tom důsledku ovšem řidiči neomezují své nákupy pohonných hmot. Naopak, jezdí ještě více. Takže spotřeba pohonných hmot v Maďarsku za poslední rok znatelně narostla. Jsou prostě lákavě levné. Jenže právě nízká cena zároveň odrazuje zahraniční dodavatele pohonných hmot, jako je Shell nebo OMV, aby do Maďarska svá paliva dováželi. Proč by je měli dovážet do Maďarska, když je tam musí prodávat „pod cenou“, tedy levněji, než když je dodají do jiné země?
Takže pohonných hmot z dovozu ubývá.
To by ještě nemusel být fatální problém, pokud by si Maďaři vyráběli dost pohonných hmot sami. Jenže tak tomu není. Prakticky jediná rafinerie v zemi, Danube, teď dlouho, zhruba dva měsíce, neběžela naplno, kvůli technickým problémům a nutným údržbářským odstávkám. Tím se zásobování palivy zkomplikovalo. Situaci navíc dále komplikuje to, že poslední dobou občas dochází k výpadkům dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Rusové totiž na Ukrajině útočí na energetickou infrastrukturu, aby Ukrajincům připravili krutou zimu bez tepla a elektřiny. V rámci těchto útoků došlo už k poškození zařízení nutných pro provoz Družby. Takže se Maďaři museli přechodně obejít bez dodávek ruské ropy tímto potrubím.
Sečteno, podtrženo, Maďaři nemají tolik ropy, kolik by chtěli. Nemají tolik kapacity pro její zpracování a výrobu pohonných hmot, kolik by chtěli. A nemají ani tolik pohonných hmot z dovozu, kolik by chtěli, aby si jejich prostřednictvím vynahradili výpadky v dodávkách ruské ropy a sníženou rafinační kapacitu jejich jediné rafinérie. Takovou situaci ekonomové souhrnně označují jako nedostatečnou nabídku.
Reakcí na nedostatečnou nabídku je za normální situace zvýšení ceny. Vyšší cena by přilákala více pohonných hmot z dovozu. Jenže při zastropování ceny k tomuto efektu nedochází. Zároveň by vyšší cena omezila sháňku a poptávku po pohonných hmotách ze strany Maďarů. Ani k tomu ale nedochází. Výsledkem je tak nutně fatální nedostatek pohonných hmot.
Stovky čerpacích stanic v Maďarsku jsou bez dostatečného zásobení palivy. Maďarští motoristé tak musí v rostoucí míře vyrážet pro paliva třeba na Slovensko, i přesto že tam jsou dražší. Lepší totiž dražší benzín než žádný.
Jediné smysluplné řešení je nyní zrušení zastropování. Situace je totiž v zemi kritická a samotný MOL upozorňuje, že i když zmíněná jediná rafinérie v zemi pojede naplno, stejně bude třeba citelně navýšit dovoz paliv ze zahraničí – to však je možné jen při zrušení nebo výrazném omezení zastropování.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
