Na moskevské burze se v pondělí začne obchodovat s cennými papíry. Stane se tak poprvé od 25. února, kdy došlo k uzavření parketu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a jejích ekonomických a sankčních dopadů. Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová rozhodnutí otevřít burzu oznámila ve svém včerejším prohlášení po zasedání vedení banky. Takřka měsíční uzavření burzy kdekoli na světě je zcela ojedinělé. Například newyorská burza byla po útocích z 11. září, které se odehrály jen kousek od ní, zavřena pouze necelý týden.
Otevření moskevské burzy navíc podle Nabiullinové proběhne postupně. V pondělí se začne obchodovat s dluhopisy ruské vlády. Guvernérka uvedla, že tyto dluhopisy bude v rámci stabilizačních opatření nakupovat právě centrální banka. Centrální banka se evidentně obává prudkého růstu úroků na ruských vládních dluhopisech, k nimž může dojít po otevření burzy, pročež je bude svými nákupy stlačovat. Jakmile se ruské finanční trhy stabilizují, centrální banka všechny takto nakoupené dluhopisy opět prodá, aby neutralizovala dopad nákupů do měnové politiky země, dodala guvernérka.
V důsledku války na Ukrajině a souvisejících sankcí se pod značným tlakem ocitají dluhopisy jak ruské vlády, tak ruských podniků. Ruská vláda včera odvrátila riziko platební neschopnosti na své cizoměnové závazky, první od roku 1918, od doby těsně poté, co se v Rusku k moci dostal Vladimir Iljič Lenin a bolševici, kteří přestali splácet carský dluh.
Rusko však dluh splatný tento týden, čítající 117 milionů dolarů, splatilo s určitým zpožděním, což umocňuje nejistotu stran splácení dalších závazků v nejbližší době, a zejména v době pod 25. květnu letošního roku. Po 25. květnu totiž už nebude v platnosti výjimka v rámci sankcí uvalených na Rusko ze strany USA, která stále i dnes umožňuje mezinárodním finančním zprostředkovatelům vyřizovat platby související s ruskými dluhopisy. Nejistota týkající se dluhopisů, resp. jejich emitenta a jeho možnosti splácet, obecně zvyšuje úroky na dluhopisech, neboť roste jejich rizikovost.
Obecně se po otevření moskevské burzy očekává nejen propad obchodovaných dluhopisů, který doprovází právě růst jejich úroků, ale zejména propad akcií. Akcie ruských podniků se mohou propadnout v průměru až o padesát procent. S některými ruskými tituly se v rámci takzvané duální kotace obchodovalo i po letošním 25. únoru, a to na burzách mimo Rusko, například v Londýně. Na londýnské burze tamní ruské akcie ztratily ve dnech po invazi takřka sto procent své tržní hodnoty, takže obchodování s nimi bylo pozastaveno.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
