Moskevská burza dnes otevřela i pro obchodování s podstatnou částí akcií. Hlavní burzovní index, MOEX, po otevření poskočil o 11 procent. Nenaplnila se četná očekávání, že se akcie po otevření propadnou o desítky procent.
Je ale nutno říci, že dnešní obchodování je notně ovlivněné zásahy ruských úřadů. Navíc Kreml a jeho státní fond zřejmě podnikají masivní podpůrné nákupy akcií. Státní fond na tyto nákupy vyčlenil v přepočtu přes 220 miliard korun.
Ruské úřady také již v pondělí preventivně zakázaly spekulace na pokles, což rovněž mírní tlaky na pokles cen akcií. S akciemi rovněž nemohou obchodovat cizinci, resp. jejich makléřské společnosti, neboť jej mají už od prvních dní invaze Ruska na Ukrajinu zakázané. I to tlaky na pokles cen akcií tlumí.
S akciemi se v Moskvě dnes obchoduje poprvé od 25. února, kdy došlo k uzavření parketu v důsledku právě invaze a jejích ekonomických a sankčních dopadů. Takřka měsíční uzavření burzy kdekoli na světě je zcela ojedinělé. Například newyorská burza byla po útocích z 11. září, které se odehrály jen kousek od ní, zavřena pouze necelý týden.
Dnes však nebylo obnoveno obchodování se všemi tituly. Ty ruské akcie, které se převážně obchodují na burzách v zahraničí, jako je Yandex, se zatím ještě dnes v Moskvě neobchodují.
Na moskevské burze se s cennými papíry částečně obchoduje už od pondělí tohoto týdne. TO se totiž začalo obchodovat s dluhopisy ruské vlády. Tyto dluhopisy v rámci stabilizačních opatření nakupuje ruská centrální banka, aby dodala trhu likviditu a stlačila úroky na dluhu ruské vlády. Jakmile se ruské finanční trhy stabilizují, centrální banka hodlá všechny takto nakoupené dluhopisy opět prodat, aby neutralizovala dopad nákupů do měnové politiky země.
V důsledku války na Ukrajině a souvisejících sankcí se pod značným tlakem ocitají dluhopisy jak ruské vlády, tak ruských podniků, například Severstalu. Ruská vláda minulý týden odvrátila riziko platební neschopnosti na své cizoměnové závazky, první od roku 1918, od doby těsně poté, co se v Rusku k moci dostal Vladimir Iljič Lenin a bolševici, kteří přestali splácet carský dluh.
Rusko dluh splatný minulý týden, čítající 117 milionů dolarů, splatilo s určitým zpožděním, což umocňuje nejistotu stran splácení dalších závazků v nejbližší době, a zejména v době po 25. květnu letošního roku. Po 25. květnu totiž už nebude v platnosti výjimka v rámci sankcí uvalených na Rusko ze strany USA, která stále i dnes umožňuje mezinárodním finančním zprostředkovatelům vyřizovat platby související s ruskými dluhopisy. Nejistota týkající se dluhopisů, resp. jejich emitenta a jeho možnosti splácet, obecně zvyšuje úroky na dluhopisech, neboť roste jejich rizikovost.
S některými ruskými akciovými tituly se v rámci takzvané duální kotace obchodovalo i po letošním 25. únoru, a to na burzách mimo Rusko, například v Londýně. Na londýnské burze tamní ruské akcie ztratily ve dnech po invazi takřka sto procent své tržní hodnoty, takže obchodování s nimi bylo pozastaveno.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
