Světový automobilový průmysl postihly těžké křeče. Finanční a následná ekonomická krize pouze urychlily to, k čemu tak jako tak muselo dojít. Vyrábí se zkrátka příliš mnoho aut.
Bankrot Chrysleru a jeho nynější zásnuby s Fiatem mohou být jen první z mnoha fúzí, které budou následovat. Autovýrobci vzájemným slučováním dosahují dodatečných úspor, což je klíčová zbraň proti nadměrné výrobě a ochromené poptávce.
Obamova vláda označuje dubnový bankrot Chrysleru za „chirurgický“. Věří, že nejmenší ze třídetroitských automobilek díky restrukturalizaci dluhu zase hbitě vyskočí z úpadkového procesu a nejdéle do dvou měsíců se uzdravená vydá z více než třetiny italskému Fiatu. Ten nyní s americkou vládou velmi tvrdě vyjednává: pětatřicet procent v Chrysleru by nejraději získal zcela zdarma, za což slibuje miliardy na výzkum a vývoj. Pozice Fiatu mezi světovými automobilkami je nyní poměrně silná, protože firma prošla ozdravením už před nějakými třemi lety.
Fiat by tak rád získal rovněž kontrolní podíl v automobilce Opel, evropské odnoži General Motors, a plán zahrnuje i nákup dalších evropských dcer GM britského Vauxhallu a švédského Saabu. Podaří-li se to, Fiat se promění ve skutečný kolos, který bude ročně vyrábět až sedm milionů auta jehož tržby přesáhnou 100 miliard dolarů. Italská automobilka by se tak stala na „pokrizovém“ trhu jednoznačným vítězem.
V cestě jí mohou stát zejména německá a italská vláda, neboť fúze Fiatu s Opelem by znamenala ztrátu zhruba osmi až devíti tisíc pracovních míst hlavně v obou zmíněných zemích. V Německu se nyní navíc slučují další dvě automobilky: Porsche se začleňuje po bok Škody, Audi a dalších do koncernu Volkswagen. Končí tak pokusy výrobce těchto ikonických sportovních automobilů o navýšení podílu v největší evropské automobilce.
Americká vláda naopak fúzi Fiatu s Chryslerem vítá. Nejen proto, že už ani nemá jinou možnost, jak zachránit tisíce pracovních míst, ale také proto, že chirurgický bankrot a následná fúze Chrysleru je dost dobře i zkouškou úspěšnosti takového postupu v případě největší americké automobilky General Motors – ne-li celého odvětví v zemi. Firma General Motors dostala o měsíc více času než Chrysler: do konce května musí americkou vládu přesvědčit, že je schopna reorganizace bez použití úpadkového zákona. Musí zejména dokázat, co se nepovedlo Chrysleru: přesvědčit věřitele, aby přistoupili na výměnu dluhopisů za akcie.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
