Svaz i stát na něm vydělají nemalé stovky milionů, celkově by to mohlo být více, než se uvádí – tři miliardy korun.
Když se v Česku konalo mistrovství světa v hokeji konalo naposledy, v roce 2015, jeho pořadatel, Český svaz ledního hokeje, předpokládal, že mu vydělá desítky milionů korun. Nakonec to bylo o řád více. Stovky milionů. Přesněji bezmála půlmiliardy korun. Podobné pozitivní překvapení se může konat i letos.
Na další více než 1,3 miliardy si před devíti lety přišel stát, tedy přesněji veřejné rozpočty – nejen státní, ale i krajské a obecní rozpočty. Přitom veřejné rozpočty tehdejší šampionát podpořily částkou zhruba 160 milionů korun. Takže vydělaly více než osminásobek vložené částky. Mistrovství je tedy nejen pro stát vskutku strojkem na peníze.
Pokud bude právě probíhající šampionát finančně stejně úspěšný jako ten konaný před devíti lety, měl by kvůli takřka padesátiprocentní inflaci, jež od té doby nastala, vynést Českému svazu ledního hokeje bezmála 700 miliard korun v zisku a veřejným rozpočtům pak zhruba dvě miliardy korun.
Lze však předpokládat, že skutečnost bude ještě o něco lepší. Kupní síla obyvatelstva Česka i dalších zemí, z nichž se na šampionát fanoušci sjíždějí, od roku 2015 znatelně vzrostla. I přes covidovou a inflační krizi uplynulých několika let.
Navíc, spotřebitelská nálada Čechů se těsně před hokejovým mistrovstvím, letos v dubnu, poprvé od podzimu 2021 vrátila do pásma dlouhodobého nadprůměru. A nachází se jen celkem nepatrně níže než v době konání zmíněného šampionátu roku 2015. Meziročně reálně více Češi letos nakupují jak potravinářské zboží, tak pohonné hmoty, ale i zboží nepotravinářské, které je mnohdy zbytné povahy. Například za kosmetiku Češi aktuálně utrácí reálně meziročně o výrazných bezmála třicet procent více. Což jen demonstruje, že mohou být celkem svolní k dalším poměrně zbytným výdajům souvisejícím právě se šampionátem ledního hokeje. Mohou si koupit třeba více piv, i pokud jeho cena bude poměrně vysoká.
Celkový výnos ze šampionátu pro Česko by tak měl být vyšší, než jsou nyní často skloňované dvě miliardy korun. Jen svaz a stát si mohou přijít hned na bezmála tři miliardy korun.
Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
