Míra nezaměstnanosti v ČR stoupla loni v prosinci na 3,5 procenta, což je horní hranice expertních odhadů. I tak jde o relativně příznivý výsledek, zejména z pohledu zaměstnanců. Zaměstnavatelům a jejich svazům či asociacím naopak spíše přidělává vrásky na čele, takže umocňují své volání po zjednodušení zaměstnávání zahraničních pracovníků. To je ovšem trnem v oku třeba odborům.
Oproti prosinci 2020 se situace na trhu práce v ČR z hlediska zaměstnanců každopádně citelně zlepšila. V prosinci 2020 totiž míra nezaměstnanosti činila rovná čtyři procenta. V prosinci 2021 ale míra nezaměstnanosti byla vyšší než v prosinci 2019 i než v prosinci 2018, kdy vykázala úroveň 2,9, resp. 3,1 procenta. To však byla ještě předpandemická období, pochopitelně. V prosinci 2017 ale míra nezaměstnanosti činila 3,8 procenta, a byla tedy vyšší než loni v prosinci.
To vše svědčí o to, že ukazatel míry nezaměstnanosti dopady pandemie již do značné míry překonal. Pracovníci ze segmentů, které během pandemie utrpěly trvalejší šrámy, jako je turistický ruch nebo pohostinství zejména v některých oblastech, se tedy poměrně plynule přesunuli do segmentů, pro něž pandemie představuje pozitivní impuls, jako je třeba e-commerce a související logistika.
Každý měsíc také z tuzemského trhu práce odchází bez náhrady průměrně 2500 lidí do starobního důchodu, takže trh práce čelí dnes již chronickému nedostatků pracovní síly, jejž pandemie vlastně nakonec ještě zvýraznila. Do své domoviny totiž odešli četní pracovníci třeba z Ukrajiny nebo z Balkánu, kteří se vrací v nedostatečné míře. Počet volných pracovních míst tak loni v prosinci nadále překonával hranici 340 tisíc a byl tak blízko své historicky rekordní úrovně.
I přes obvyklý prosincový nárůst míry nezaměstnanosti je její úroveň v ČR dlouhodobě nejnižší jak mezi zeměmi EU, tak OECD. „Zimní“ nárůst míry nezaměstnanosti se opakuje rok co rok a souvisí s ukončováním prací v exteriéru, ve stavebnictví, lesnictví, povrchové těžbě či v zemědělství, a to zejména kvůli méně příznivým povětrnostním podmínkám. V lednu ještě bude míra nezaměstnanosti poměrně vysoko, odhadem na úrovni 3,6 procenta, neboť se mezi nezaměstnanými ocitnou kromě sezónních pracovníků také někteří z lidí, kterým pracovní smlouva na dobu určitou skončila k 31. 12. 2021.
Po dnešním oznámení prosincové míry nezaměstnanosti se příznivě vyvíjel také kurs koruny k euru. Už při začátku obchodování dnes koruna poprvé od roku 2012 zpevnila pod úroveň 24,40 a dopoledne pak svým zpevňováním potvrzovala příznivou reakci devizového trhu na údaje o zadlužení ČR, které je dále jedno z nejnižších v EU, tak právě i na údaje o míře nezaměstnanosti v ČR – jež je nejnižší v EU.
Koruna se vůči euru blíží ke své nejsilnější úrovni od roku 2011, dnes poprvé po skoro deseti letech prolomila hranici 24,40 za euro (zdroj: Bloomberg).
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
