Míra nezaměstnanosti v únoru klesla na úroveň rovných tří procent. K ochlazování stále přehřátého trhu dochází zatím jen velmi pozvolně. Propuštění zaměstnanci si v době stále enormně vysokého počtu volných pracovních míst rychle nacházejí nové pracovní místo, takže dynamika nezaměstnanosti se navzdory ochabnutí průmyslu vyvíjí podobně jako v minulých letech, letech konjukntury.
Zejména právě v průmyslu ovšem klesá míra zaměstnanosti. Pod tlakem se ocitají odvětví jako hutnictví nebo ocelářství, těžba či automoto, včetně jeho subdodavatelů. Tyto segmenty jsou vysoce závislé na plynulosti mezinárodního obchodu, která v minulých dvou letech utrpěla zejména kvůli zavádění cel ze strany USA a následným odvetným opatřením dotčených stran.
K viditelnějšímu zhoršování stavu trhu práce v ČR dojde až ve druhé polovině roku. Zhoršování bude zvláště výrazné, pokud se v příštích měsících nepodaří zásadně omezit další šíření koronavirové nákazy. To vyvolává paniku na trzích a celosvětový poptávkový šok, který se může negativně promítat do růstu globální ekonomiky a růst ekonomiky české ještě řadu čtvrtletí poté, co riziko dalšího šíření koronavirové nákazy uspokojivě klesne. Další zasaženým odvětvím bude turistický ruch a oblast přepravy, zejména letecké.
Za celý letošní rok je třeba počítat s návratem míry nezaměstnanosti nad úroveň tří procent. V případě dalšího zhoršování situace kolem koronavirové nákazy a jejích ekonomických důsledků se míra nezaměstnanosti dostane i výrazně nad tři procenta.
Dosavadní poměrně vlídný průběh zimy, která je zatím převážně nevídaně teplá, nahrává situaci na trhu práce. Zimní růst míry nezaměstnanosti má totiž sezónní ráz. Souvisí se zimním přerušováním pracovní činnosti v exteriéru, například ve stavebnictví či zemědělství, a také s ukončováním úvazků ke konci kalendářního roku. Čím teplejší zima je, tím slabší je sezónní výpadek pracovních míst a tím dříve dochází k obnově zaměstnanosti v období mimo zimu. Česko v únoru i díky tomu zůstalo zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
