Míra nezaměstnanosti v ČR v březnu ještě na opatření spojená s šířením koronaviru prakticky nereagovala. Vykázala tak úroveň tří procent, což je výrazně lepší výsledek, než s jakým trh počítal (ve střední hodnotě analytických odhadů trh dle Bloombergu počítal s úrovní 3,6 procenta). Mezi analytiky se dokonce objevovaly odhady, že by míra nezaměstnanosti mohla už právě za březen překonat pětiprocentní úroveň.
Nakonec však míra zůstává na své únorové úrovni, což je však pochopitelně jen přechodná situace, kterou nelze jakkoli přeceňovat. Trh práce obecně vykazuje značnou setrvačnost, takže koronavirový „náraz“ se projeví teprve v číslech za duben.
Dubnový nárůst míry nezaměstnanosti bude o to vyšší, že březen zatím prakticky žádný nárůst nezaznamenal. Nebýt koronavirového úderu, březnová nezaměstnanost by byla jen nepatrně nižší, činila by 2,8 nebo 2,9 procenta.
Překvapivá stagnace míry nezaměstnanosti odráží značně nepřehlednou situaci, kterou tuzemský trh práce a vlastně celá země v březnu procházela. Vyhlášení nouzového stavu a překotné uvádění vládních opatření na podporu ekonomiky vedlo mnohé zaměstnavatele k tomu, aby své rozhodnutí o rozsahu propouštění odložili do doby, kdy se situace alespoň částečně vyjasní. Stejně tak propuštění zaměstnanci mohli se svojí registrací na úřadu posečkat. Podobné vyčkávaly i mnohé OSVČ, které kalkulovaly s možností vládní podpory, o niž by při zrušení své registrace přišly.
Až během dubna lze tedy čekat opravdový „náraz“ koronavirové krize, takže tuzemský trh práce se otřese jako už dlouho ne, zejména pak oblast turistického ruchu, některých služeb či automobilového průmyslu. Míra nezaměstnanosti stoupne úrovni k pěti až šesti procent, v dalších měsících roku se pak může přiblížit k desetiprocentní hranici. Míra nezaměstnanosti by tak byla vyšší než v nejhorší etapě světové finanční krize z doby před deseti lety.
Záleží ovšem také na tom, jak razantní budou vládní opatření na podporu ekonomiky, jako jsou výhodné půjčky či kurzarbeit, a samozřejmě na tom, jak dlouho nakonec potrvá nouzový stav a další omezující opatření pro boj s koronavirem, a to jak v ČR, tak v zahraničí, zejména v zemích našich významných přímých a nepřímých obchodních partnerů.
V tuto chvíli se ale předpoklad opětovného rozjetí převážné části nyní „vypnuté“ ekonomiky ještě před koncem letošního prvního pololetí jako až příliš optimistický, což nahrává tomu, že se v rámci tuzemského trhu práce naplní výše uvedené prognózované údaje.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
