Ministryně financí Alena Schillerová zítra předloží vládě nový návrh rozpočtu pro letošní rok. Bude již počítat se schodkem 300 miliard korun. Ministerstvo financí tím po druhé během necelého měsíce reviduje letošní plánovaný schodek. Nedávno, přesně 23. března, odsouhlasila vláda zvýšení plánovaného deficitu z původně rozpočtovaných čtyřiceti miliard právě na 200 miliard korun.
Ministerstvo financí postupuje „salámovou metodou“ postupného navyšování letošního schodku, aby skokovým jednorázovým navýšením, třeba hned v rozsahu 300 miliard korun, nevyděsilo veřejnost a nenahrálo na smeč opozici. Přitom rozhodně nelze vyloučit, že bude muset i schodek 300 miliard ještě navyšovat. Na druhou stranu deficit 300 miliard korun je mnohem realističtější než dosavadní plán schodku 200 miliard. O něm bylo zřejmé už prakticky v okamžiku schválení vládou, že je nerealisticky nízký.
Ač ministerstvo zjevně volí „salámovou metodu“, je třeba připustit, že se kvůli koronakrizi ocitá v nesmírně obtížné roli, jelikož bezpříkladná míra nejistoty ohledně dalšího ekonomického vývoje u nás i ve světě nedovoluje sestavit byť jen elementárně spolehlivý rámcový rozpočtový výhled do zbytku letošního roku. V jiných zemích na tom nejsou o nic lépe.
Deficit 300 miliard korun by byl nejvyšším schodkem v historii novodobé ČR, píšící se od roku 1993, a to jak absolutně, tak relativně, tedy v poměru k HDP. Ministerstvo financí ve své aktuální, dubnové prognóze předpokládá, že hrubý domácí produkt ČR v nominálním vyjádření letos vykáže úroveň 5,53 bilionu korun. Deficit 300 miliard korun by v takovém případě představoval 5,4 procenta nominálního HDP. Dosud nejvýraznější procentuální schodek v historii ČR vykázal státní rozpočet v krizovém roce 2009, kdy dosáhl 4,4 procenta HDP. V absolutním vyjádření tehdy činil 192,4 miliardy korun.
Dnešní navržení schodku ve výši 300 miliard je tak v kombinaci s uvedenou prognózou vlastně prvním oficiálním přiznáním ministerstva financí, že letos počítá s nejvyšším schodkem v dějinách ČR – a to právě i v relativním vyjádření v poměru k HDP.
Nutno navíc doplnit, že pokud česká ekonomika letos klesne výrazněji, než s čím poměrně optimisticky počítá ministerstvo financí, bude vyšší také právě procentuální vyjádření schodku. Pokud by například ekonomika klesla reálně o deset procent (a nikoli o 5,6 procenta, jak počítá ministerstvo), pak při předpokládané letošní inflaci ve výši 3,2 procenta bude schodek 300 miliard odpovídat už zhruba 5,7 procenta HDP.
Je samozřejmě otázka, z čeho vláda tak vysoké manko veřejných rozpočtů bude financovat. Jednou z nejpravděpodobnějších cest je zvýšení daní doprovázené tolerancí dlouhodobě vyššího absolutního i relativního (v poměru k HDP) veřejného zadlužení ČR. Občané se tedy musí připravit na možnou realitu vyšších daní, například majetkových, po odeznění koronakrize. Za současný výpadek ekonomiky zkrátka někteří zaplatí ztrátou zaměstnaní a mnozí pak vyššími daněmi.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
