Situace dlužníků se závazky po splatnosti je v České republice neutěšená. To však platí pro situaci dlužníků i v jakékoli jiné členské zemi Evropské unie. Stav v ČR tedy není nikterak výjimečný. Naopak nás může utěšovat, že podíl dlužníků se závazky po splatnosti je u nás druhý nejnižší v Evropské unii, hned po Lucembursku.
Nejprve tedy ta špatná zpráva. Pětina dlužníků se závazky po splatnosti si může ze svého příjmu nakoupit pouze nejlevnější a nejnutnější jídlo a oblečení. Pěti procentům nezbydou peníze ani na tyto základní potřeby. Vyplývá to z výsledků dnes zveřejněného průzkumu, který si společnost KRUK nechala udělat v rámci akce Den bez dluhů mezi více než 1200 respondenty, z nichž polovina měla dluhy. KRUK spravuje pohledávky finančních ústavů a podniků.
A nyní ta o něco lepší zpráva. Češi jsou v EU po Lucemburčanech druzí nejspolehlivější plátci dluhu. Eurostat každoročně publikuje data za nesplácený dluh na hypotékách, leasingu, nájemném či na účtech za energie nebo vodné. V loňském roce byla v problémech se splácením těchto částek pouze 3,2 procenta české populace, zatímco průměr EU činil 9,3 procenta. Lépe než my na tom bylo už právě jen Lucembursko, kde daná položka činila rovná tři procenta. Výsledky všech zemí EU s výjimkou Irska jsou zachyceny na grafu níže (data viz zde)
V rámci EU mají největší problém se splácením dluhů na hypotékách či nájemném a energiích v Řecku a Bulharsku. V těchto zemích loni měl závazky po splatnosti hned každý druhý až třetí občan, tedy minimálně desetkrát více lidí než v ČR. Důvodem je hluboký rozvrat zejména řecké ekonomiky, ale z podstatné míry rovněž špatná platební morálka Řeků i Bulharů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
