Česká ekonomika jede jako namydlený blesk. Pokud se předběžný odhad růstu HDP ve druhém čtvrtletí potvrdí, jde o nečekaně pozitivní výsledek, který až vyráží dech. Ale i kdyby došlo k výraznější korekci směrem dolů, těžko by byla tak citelná, abychom mohli říci, že se ekonomika ve druhém kvartálu nevyvíjela příznivě.
Trh přitom počítal s růstem o třetinu nižším, a sice tříprocentním. Výrazně rychlejší je i mezičtvrtletní dynamika růstu, která očekvání trhu trumfla o 1,5 procentního bodu. Česká republika, pokud se včerejší odhad potvrdí a pokud na něj ekonomika naváže ve druhé polovině roku, by se letos řadila k nejrychleji rostoucím ekonomikám EU společně s Lucemburskem, Maltou a s Rumunskem. Celkově by v takovém případě rostla za celý rok tempem 3,8 procenta.
Odkud se růst bere?
Na přesnější čísla si musíme pár týdnů počkat. Je ale zjevné, že ekonomiku táhla i ve druhém kvartálu v první řadě spotřeba domácností.
Jejich optimismus, pravda, během druhého čtvrtletí mírně klesl, zejména vlivem rychlejší než loňské inflace. Citelně zdražující potraviny včetně másla nebo vajec ale v kontextu svižně rostoucích mezd optimismus spotřebitelů nezchladily natolik, aby se to projevilo sebemenším ochabnutím celkové poptávky domácností.
Neprojevilo se ani zdražování služeb typu zájezdů nebo obecně rekreace.
Domácnosti naopak za zboží zbytné povahy utrácejí v rostoucí míře, což svědčí o jejich poměrně neochvějném přesvědčení o vlastní příznivé finanční situaci i výhledu do dalších měsíců. Tento výhled podporuje stav trhu práce. Jeho přehřívání a související nedostatek vhodné pracovní síly sice přidělává vrásky na čele zaměstnavatelům, z hlediska zaměstnanců je však vítaný. Zaměstnavatelé si je musejí předcházet, což zesiluje tlak na růst mezd, které by letos v nominálním vyjádření měly růst tempem přesahujícím šest procent.
Navzdory inflaci převyšující inflační cíl ČNB tak letos spotřebitelé dále citelně zbohatnou i v reálném vyjádření. Růst mezd podporuje navíc i štědrá politika vlády, která zvyšuje platy státním zaměstnancům a pro rok 2018 navrhuje zvýšení sociálních dávek.
České ekonomice vedle optimismu spotřebitelů svědčí i sílící zahraniční poptávka, například po českých automobilech, která odráží ekonomický růst eurozóny a Německa a vzestup tamní průmyslové produkce. Ve druhém čtvrtletí také ožilo dosud mdlé čerpání prostředků z evropských fondů, jehož další zrychlení lze čekat v nadcházejících kvartálech. To by mělo pomoci investiční aktivitě vlády i soukromého sektoru, takže uzdravení se snad postupně dočká i stávající „nemocný muž“ české ekonomiky, totiž stavebnictví.
Prostě a jednoduše, Čechům se ekonomicky daří jako dlouho ne, možná jako nikdy. Opoziční strany to u nadcházejících voleb budou mít možná těžší, než si myslí.
Vyšlo v E15.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
