POP EKONOMIE
Šamani, kartářky či akcioví makléři. Své živobytí staví na náchylnosti lidí uvěřit tuze snadno nenáhodnosti jevů, které jsou ve skutečnosti zcela náhodné. Ekonomové Nattavudh Powdthavee a Yohanes Riyanto se ve své studii zamýšlejí, proč lidé platí za rady stran své budoucnosti, když je přitom drtivá většina budoucích událostí náhodná.
Proč jsou ochotni utrácet za výklad karet či za radu akciového makléře. Vždyť bylo statisticky přesvědčivě prokázáno, že makléři aktivně spravující akciový fond nejsou v průměru s to překonat výkonnost trhu jako celku, a že tudíž peníze zaplacené makléřům na provizích jsou vlastně vyhozené z okna.
Zatímco teoreticky by tomu mělo být tak, že lidé uvěří v nenáhodnost nějakého jevu až po dostatečně dlouhé sérii úspěšných předpovědí, skutečnost je jiná. Studie dokládá, že značný počet účastníků experimentu, jenž zahrnoval házení mincí, byl ochoten uvěřit v nadstandardní schopnost předpovídat už poté, co se stal svědkem první správné předpovědi. Mysl řady lidí prostě funguje tak, že jim postačí třeba jen jeden úspěšný výklad karet či jediná správná předpověď vývoje kurzu akcií, aby uvěřili, že ruka kartářky je řízena „vyšší mocí“ či tomu, že jejich makléř je druhým Warrenem Buffettem.
Proč tomu tak je? Psycholog Justin Barrett říká, že u lidí se v dávných dobách rozvinula určitá přecitlivělost k neexistujícím entitám; lidé museli přežít, aby byli schopni dále se množit, a tak jednali v souladu s imperativem, že „je mnohem lepší se vyhnout několika imaginárním predátorům, než být pozřen jedním skutečným“. Jakmile jim pak šaman jednou dvakrát náhodně sdělil něco, co se skutečně stalo, uvěřili, že jeho moc předpovídat je absolutní – že je určitě v kontaktu s duchem, s nadpřirozenem, prostě s „imaginárnem“.
A akcioví makléři současnosti jsou takovými novodobými šamany.
Vyšlo v Profitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.