Jasné vítězství strany Fidesz Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách představuje z hlediska mezinárodních investorů pokračování dosavadního kurzu hospodářské politiky, která zemi zajišťuje poměrně solidní ekonomický výkon, avšak jejíž klíčový tvůrce – tedy samotná strana Fidesz – svým jednáním v rostoucí míře ohrožuje kredibilitu země. Loni rostlo Maďarsko tempem čtyř procent, v letošním roce pravděpodobně přidá další 3,8 procenta. V obou případech jde o růst, který znatelně převyšuje průměr EU i průměr eurozóny. Maďarsko tedy ekonomicky dohání – a dohánět bude i ve funkčním období nové tamní vlády – bohatší země EU. Orbánovo vítězství ovšem vzhledem ke stylu jeho politiky, silně kritizované Bruselem, může ohrozit čerpání prostředků z fondů EU. V současné době se rozhoduje o podobě čerpání pro další programové období, 2021 až 2027. V běžícím programovém období, 2014 až 2020, je přitom Maďarsko vůbec největším příjemcem evropských peněz v poměru k HDP. Ročně Maďarsko v běžícím programovém období vyčerpá objem prostředků ve výši zhruba tří procent HDP, zatímco třeba v případě České republiky se jedná „pouze“ o zhruba dvě procenta HDP. Prostředky z fondů EU navyšují roční míru růstu HDP Maďarska v běžícím programovém období o zhruba 0,7 procentního bodu. Znamenají tedy pro tamní ekonomiku značnou vzpruhu. Částečně mohou také maskovat možný útlum přílivu přímých zahraničních investic zajišťovaných privátními subjekty, disponujícími neveřejnými finančními prostředky. Statisticky k odlivu zahraničního kapitálu z Maďarska zatím nedochází. Současná Orbánova vláda nad Maďarskem trvá nepřetržitě od druhého čtvrtletí roku 2010, kdy stav přímých zahraničních investic v zemi dosahoval 65,4 miliardy eur. V loňském posledním čtvrtletí to bylo 77,9 miliardy eur. Bezprostředním rizikem pro maďarskou ekonomiku tak není ztráta zahraničních investic, ale možná světová obchodní válka. Maďarsko patří k nejotevřenějším ekonomikám světa. Pokud Spojené státy, Čína případně další klíčové světové ekonomické celky rozpoutají plnohodnotnou globální obchodní války, bude Maďarsko „bito“ ještě bolestněji než například Česká republika, neboť objem exportů tam představuje zhruba 90 procent HDP.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
