Příliš solidarity škodí
Přemíra čehokoli škodí, leze na mozek. Platí to i pro přemíru solidarity. Před ní se „mozky“ dokonce dávají na úprk. Mnoha sférám lidského konání je vlastní to, co ekonomové označují jako zákon klesajícího dodatečného užitku: jsme-li za horkého dne žízniví až běda, první pivko polaská naše útroby natolik líbezně, že užitek, spokojenost, výrazně poskočí vzhůru. Když však v knajpě zkysneme, s každým dalším pivem je ten užitek nižší a nižší. S ixtým pivem může být dokonce záporný jakmile už organismus není schopen tekutinu přijmout a spatříme ji v poněkud pozměněné podobě na chodníku za hospodou.
Stejné je to s důchody. Úvodní kroky k nivelizaci důchodů jsou kýžené, neboť uvolňují potenciálně nebezpečné napětí mezi bohatými a chudými. Málokdo tak bude navrhovat systém, v němž výše důchodu přesně odráží výši příjmů během produktivního života. Do určité míry je solidární nivelizace důchodů přínosná. Tuto míru však Česko překročilo jako opilec, který se pozvracel. Zatímco lidé s podprůměrnými příjmy mohou počítat s důchodem ve výši až osmdesáti procent příjmů v produktivním období, už pro lidi s průměrnými příjmy je systém krajně nevýhodný. A co teprve pro ty, kteří vydělávají silně nadprůměrně. Považme, ač se to v Česku příliš nenosí, že výše příjmu jedince v podstatě odráží jeho užitečnost pro společnost. Přehnaná nivelizace důchodů tak nahrává nemakačenkům i těm, kteří jen sedí v knajpách a házejí do sebe jedno za druhým a trestá ty, kteří societu posouvají dále, kteří vytvářejí společenské bohatství.
Nedivme se pak, až těmhle „mozkům“ vleze český rovnostářský fetiš na mozek takovým způsobem, že prchnou do zemí se spravedlivějším důchodovým systémem. Do zemí, které na ty schopné ve stáří nekašlou. Až bude během několika let -pracovní trh v Evropské unii plně liberalizovaný, nebude to problém. Dělejme s tím něco netrestejme ty, díky nimž celá naše společnost (tedy i my sami) bohatne.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.