Africký mor prasat v Číně způsobí celosvětový růst cen vepřového a spolu s ním asi i dalších druhů masa. Pro Čechy to bude znamenat dražší vepřo knedlo zelo, pro Donalda Trumpa dokonce překážku na cestě za znovuzvolením.
Zemědělce v Číně zachvátila panika. Může za ni nezadržitelně se šířící epidemie afrického moru prasat, která od srpna loňského roku už stačila zasáhnout prakticky celou Čínu. Prasata kvůli čínskému moru podražují také v Česku. A bude hůř.
„Nikdy tady mezi farmáři nebyla taková panika,“ nechal se o víkendu slyšet vrcholný představitel čínského ministerstva zemědělství. Znepokojeni jsou však zemědělci po celém světě. Podle analýzy nizozemské Rabobank, která se specializuje na jejich úvěrování, klesne letos čínská produkce vepřového zhruba o třetinu. To je, jako by na světový trh přestala vepřové dodávat celá Evropa. Africkým morem je v Číně nakažena až polovina chovů, takže je třeba prasata ve velkém vybíjet. Dosud tam vybili více než milion prasat. Obnovení chovů může zabrat až pět let.
Agentura Fitch je zdrženlivější než Rabobank. V Číně se prý letos vyprodukuje 45 milionů tun vepřového, což by byl „jen“ šestnáctiprocentní pokles v porovnání s rokem 2018. I tak by šlo o nejnižší objem produkce od roku 2007. Před dvanácti lety však měla Čína skoro o 85 milionů obyvatel méně než dnes, a navíc byli výrazně chudší, takže si tolik masa nemohli dovolit.
Celosvětová produkce vepřového letos podle optimistických odhadů meziročně klesne o 4,1 procenta, neboť dojde k nárůstu produkce zejména v USA, Rusku a Brazílii. Situaci příliš nezachrání vyšší produkce hovězího a zvěřiny, neboť ta letos celosvětově stoupne jen asi o 0,6 procenta, v EU samotné navíc poklesne. Lze tedy předpokládat, že tlak na růst cen se nevyhne ani jiným druhům masa, zejména právě hovězímu, případně kuřecímu či zvěřině, jimiž lidé budou dražší vepřové alespoň zčásti nahrazovat.
Vzhledem k tomu, že Číňané zkonzumují polovinu množství světového vepřového, je zřejmé, že dovoz do země notně naroste. Už se to děje. Prodejci vepřového v Evropě pociťují tlak na růst cen. Do Česka cenové vzlínání přichází z Německa, neboť zemědělský trh obou zemí je propojen. Výkupní cena prasat v Česku se začala zvedat.
Některé tuzemské masokombináty proto už zvyšují cenu vepřového, zatím v rozsahu kolem deseti procent.
Vepřové v Česku by mohlo v nejbližších měsících podražit i o více než pětinu. Jeden příklad za všechny: jestliže se v březnu cena vepřové kýty bez kosti pohybovala kolem 122 korun za kilogram, nelze vyloučit, že v nadcházejících měsících se dostane až ke 150 korunám.
Pořádně se tak prodraží například oblíbené vepřo knedlo zelo. Jeho ingredience totiž citelně podražují, a nejen vepřové.
V březnu vepřové meziročně zdražovalo jen zhruba o pět procent. Jenže to se ještě neprojevil dopad čínského, vlastně afrického moru prasat. V březnu ovšem citelně narůstala i cena zelí, a sice o sto procent oproti březnu roku 2018. Cibule dokonce v březnu meziročně podražovala o 104 procent. Brambory pro výrobu knedlíků zdražovaly o 70 procent. Kdo má raději knedlíky houskové, ten se zase musel v březnu smířit s meziročním růstem ceny bílého pečiva o osm procent.
Zkrátka a dobře, africký mor prasat v kombinaci se špatnou úrodou loňského roku, kvůli níž podražují brambory, zelí, cibule či obiloviny, může vést k tomu, že v nejbližších měsících bude vepřo knedlo zelo běžně třeba o třetinu dražší než loni ve stejnou dobu. Mimochodem, špatná loňská úroda může přispět ke zdražení vepřového též, jelikož kvůli ní roste cena krmné směsi pro prasata.
Naštěstí vždy existuje možnost dát se na zdravější jídelníček. Příští měsíce, ba možná léta bude atraktivní sója. Pokud ne chuťově, pak alespoň cenově. Sójové boby totiž pro svůj vysoký obsah bílkovin Číňanům dobře slouží právě i k výkrmu prasat. Když teď ale mají krmit minimálně o třetinu zmenšený chov, je zřejmé, že jejich poptávka po sóje klesá. Dovoz sójových bobů do Číny tak letos poprvé za patnáct let zřejmě poklesne. Další snížení dovozu nastane v roce příštím. Ruku v ruce s tím sója zlevní. Důvodem je nejen epidemie prasečího moru, ale také obchodní válka Pekingu s Washingtonem.
Symbolem obchodní války se stala právě sója. Americký prezident Donald Trump nyní naléhá na Peking, aby zatížil cly jiné než klíčové zemědělské produkty, včetně sóji. V předvolební kampani pro prezidentské klání v příštím roce chce totiž potěšit americké farmáře, kteří tvoří podstatnou část jeho voličstva. Pokud však Trump Peking přesvědčí a ten cly zatíží něco jiného než sóju, bude čelit nečekané hrozbě – zmíněnému africkému moru prasat. Ten může mít na poptávku po produkci amerických zemědělců stejný nebo podobný dopad jako cla Pekingu na americký zemědělský dovoz.
Pokud se epidemii nepodaří rychle zkrotit, Číňané nejspíše nebudou chtít sóju odebírat jen pro Trumpovy krásné oči. Jestliže ji neupotřebí jako dříve na výkrm prasat, proč by ji měli skladovat po stovkách tun nevyužitou? Je ale samozřejmě možné, že se Trump s Číňany dohodne na tom, že budou místo americké sóji odebírat více amerického vepřového. I tak však africký mor prasat v Číně představuje riziko nejen pro českého labužníka, milovníka „vepřa knedla“, šunky či sádla, ale také právě pro Trumpa v kontextu jeho snahy o znovuzvolení v příštím roce.
Číňané zkonzumují polovinu světového vepřového, dovoz do země tedy notně naroste.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
