Going negative! Jít do záporu! Míněno v úrocích! V nominálních! Takto inovativně zamýšlí americkou recesi řešit N. Gregory Mankiw, profesor ekonomie z Harvardu a hospodářský rádce exprezidenta Bushe mladšího.
Zatímco záporný reálný úrok je celkem běžný postačí, když míra inflace převýší vdaném období nominální úrokovou sazbu -, negativní nominální úroková míra nikoli.
Klíčovým motivem pro návrh je aktuální situace, kdy (nejen) americká centrální banka (Fed) půjčuje v podstatě při nulových úrokových sazbách. Komerční banky ale přičítají případným transakcím vysokou rizikovou prémii, neboť se v abnormálně vysoké míře obávají, že protistrana nemusí v tíživém hospodářském prostředí být schopna dostát závazkům. Nepůjčují. Agregátní poptávka zůstává ochromená, nezaměstnanost stoupá. Monetární politika je neúčinná: ani nulové úroky zatím nejsou s to ekonomiky nastartovat. Nezabírají-li nulové úroky, uveďme záporné, navrhuje Mankiw. Pro představu záporné sazby znamenají, že si dnes vypůjčíte 1000 korun a za rok vrátíte třeba jenom 970 korun. Takové je úročení při minus třech procentech. Kdo by to nebral? Samozřejmě ti, kdo půjčují. Proč by půjčovali, více -totiž nic – jim vynese i pouhé uložení peněz do slamníku.
Mankiw tak přichází s pozoruhodným řešením, jehož autorství však připisuje jistému svému nejmenovanému studentovi z Harvardu a které lze jen obtížně brát úplně vážně. Představme si, že by Fed oznámil, že za rok touto dobou vylosuje jedno z čísel od nuly do devítky a veškeré bankovky, jejichž sériové číslo končí taženou cifrou, učiní neplatnými. To v praxi bude znamenat, že očekávaný výnos z držby hotovosti bude záporných deset procent.
„Lidé budou rádi, že můžou půjčit za úrok minus tři procenta. Přijít o tři procenta je lepší než přijít o deset,“ vyvozuje Mankiw. A když, pokračuje, se při takto mdlých sazbách rozhodnou peníze raději utratit třeba za nové auto, jedině dobře povzbuzení spotřeby, a tedy agregátní poptávky, je přesně tím, k čemu má snižování sazeb ideálně vést. Mankiwův nápad nemá daleko k tomu, co bychom označili za monetární socialismus 2.0. „Upgrade“ spočívá i v rozšíření rolí Fedu o tu loterijní.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
