Stále více expertních odhadů prognózuje, že inflace se letos v Česku v celoročním průměru nevymaní z dvouciferného pásma, do nějž vyskočila loni. Dnes zveřejnilo svoji novou prognózu tuzemské ministerstvo financí. Inflace má podle něj celoročně činit 10,4 procenta. Přitom v prognóze z loňského listopadu ještě počítalo pro letošek s inflací jen ve výši 9,5 procenta.
Směrem nahoru upravila svoji prognózu letošní inflace také například Komerční banka. Ta nyní předpokládá celoroční růst hladiny spotřebitelských cen čítající dokonce 12,9 procenta (přitom v říjnu 2022 vyhlížela pro letošek inflaci jen 12procentní). Jedná se o nejvyšší odhad letošní české inflace, a to jak mezi domácími, tak zahraničními institucemi. Ze zahraničních institucí v tomto měsíci prognózují Česku letošní dvouprocentní inflaci banky ING a Standard Chartered, a to na úrovni 10,2, resp. 10 procent.
Česká národní banka (ČNB) ve své aktuální prognóze počítá s letošní inflací ještě jen ve výši 9,1 procenta. Tuto svoji prognózu však zveřejnila už začátkem listopadu. Ve druhé polovině příštího týdne zveřejní prognózu novou a je dost dobře možné, že i ona bude již obsahovat dvouciferný odhad letošní celoroční inflace.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zveřejnil svoji prognózu minulý týden, vyhlíží v ní tuzemskou inflaci čítající v letošním roce 9,5 procenta.
V hodnocení měnové politiky se však MMF dostal „do křížku“ právě s ČNB. Fond totiž argumentuje, že za účelem rozhodného zkrocení inflace je třeba dalších zvýšení základní úrokové sazby ČNB, a to v blízké době. Tak se podle něj docílí snížení vysoké inflace, což ji střednědobě nakonec umožní vrátit na dvouprocentní úroveň cíle ČNB, a zároveň se tak sníží riziko, že inflační očekávání přestanou být ukotvena.
Většina bankovní rady ČNB ovšem považuje stávající sedmiprocentní úroveň základní sazby za dostatečně vysokou. Vyšší základní úrok by již prý byl kontraproduktivní, protože by ekonomiku až příliš dusil. MMF sice připouští, že vyšší úrok může oslabit ekonomickou aktivitu, ale považuje nyní za důležitější dalším zvýšením úrokových sazeb krotit inflaci a inflační očekávání.
V očích MMF tak ČNB až příliš hazarduje s osudem tuzemského hospodářství. Jestliže totiž nedojde ke zvýšení úrokových sazeb ČNB nyní a inflační očekává přestanou být ukotvena, pak bude nakonec třeba ještě daleko razantnějšího navýšení klíčových úrokových sazeb, než jaké žádá nynější situace. A razantnější navýšení úrokových sazeb v podstatě znamená hlubší ekonomický propad. Otálením se zvýšením sazeb tak ČNB podle Mezinárodního měnového fondu hrozí přivodit hlubší recesi, než jaká je nyní nevyhnutelná.
To, že se nyní množí odhady dvouciferné letošní tuzemské inflace, naznačuje, že vzestup hladiny spotřebitelských cen v ČR je neústupnější, než se zdálo ještě loni na sklonku roku. To alespoň do jisté míry opodstatňuje uvedené varování Mezinárodního měnového fondu.
Přetrvávající sílu a neústupnost inflacích tlaků v Česku ale podceňuje tak trh, alespoň podle dnešní analytické zprávy Bank of America, z níž cituje agentura Bloomberg. Podle Bank of America, jedné z největších bank v USA, nyní takzvané úrokové swapy (nástroje, od nichž například banky odvíjí nastavení úrokových sazeb svých hypoték) zaceňují až příliš výrazné uvolňování měnových podmínek v Česku, podobně jako v Polsku. Jinými slovy, trh podle Bank of America podceňuje inflační tlaky v Česku (a v Polsku) a mylně předpokládá, že ČNB bude moc zahájit fázi snižování svých klíčových úrokových sazeb dříve, příp. razantněji, než jak tomu ve skutečnosti bude, resp. bude moci být.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
