Letošní souhrnná cena mouky, mléka, vajec, másla, cukru a piva je totiž nižší než cena stejného nákupního košíku v letech 2017 až 2020 (viz tabulka níže). Naposledy měli Češi levnější velikonoční hodování v roce 2016. Tehdy ovšem také měli výrazně nižší mzdy. Za částku odpovídající tehdy aktuální průměrné hrubé mzdě, tedy průměrné hrubé mzdě roku 2015 (26 591 Kč), pořídli 224 velikonočních nákupních košíků ve zde uvedeném složení (mouka, mléko, vejce, máslo, cukr a pivo). Letos však za aktuální průměrnou mzdu, tu roku 2020, jež činí 35 611 korun, koupí hned 257 takových košíků. A to navzdory tomu, že cena velikonočního nákupního košíku je v souhrnu o více než 20 korun vyšší než v roce 2016.

Pro doplnění, v roce 2010 sice zde uvedený velikonoční nákupní košík vyšel na necelých 110 korun. Za částku odpovídající tehdy aktuální hrubé měsíční mzdě, 23 344 korun, si ale i tak člověk pořídil pouze 212 zde uvedených nákupních košíků ve složení mouka, mléko, vejce, máslo, cukr a pivo.

Po vztažení k částce odpovídající hrubé měsíční mzdě je tedy letošní velikonoční hodování nejlevnější za posledních více než deset let, a pravděpodobně dokonce v celé novodobé historii ČR. To proto, že potraviny celkově tvoří stále nižší podíl spotřebitelských výdajů běžné tuzemské domácnosti.

Celkově se velikonoční nákupní chování podobá tomu loňskému, přičemž se zároveň liší od toho z doby před pandemií. V praxi to znamená, že s nižšími tržbami, než na jaké byli před pandemií zvyklí, musí počítat například výrobci a prodejci cukrovinek či vína. Naopak výrobci a prodejci piva, zeleniny nebo masa se dočkají tržeb vyšších.

Nadále přitom platí, že pro obchodníky jsou Velikonoce třetím nejvýnosnějším svátkem roku, po Vánocích a Silvestru (viz TOP 10 níže). Letos utratí u příležitosti Velikonoc zhruba osm miliard korun, 900 korun na obyvatele.

Letos před Velikonocemi rostly výdaje na přísady potřebné k pečení, jako jsou kypřicí prášky, ochucené cukry či droždí, dále na máslo, smetanu, ovoce, perníky, mléko, dezerty v prášku a cukrovinky. V týdnech před svátky jara ale domácnosti letos utrácely výrazně více i za pivo, čerstvou zeleninu a maso, majonézu, kompoty a sterilovanou zeleninu. To je dáno tím, že častěji než v předpandemických letech si nyní lidé připravují jídlo doma, ať už z důvodu práce na bázi home office nebo z důvodu nemožnosti navštívit restauraci.

Podíl pečiva, cukrovinek (sušenky, bonbony i čokoládové tyčinky), lihovin a vína je tedy v letošním velikonočním nákupním košíku nižší než v letech před pandemií. Češi zkrátka své výdaje z uvedených důvodů přesměrovali na přece jenom méně zbytné potraviny a nápoje, které používají při přípravě a konzumaci jídel doma. Kupují tedy více masa a více zeleniny, a to i z důvodu snahy o zdravější životosprávu v době pandemie – tak, aby posílili svoji imunitu.

Utrácí také více za zmíněné pivo, takže méně než před pandemií dají za jiný alkohol, jako jsou lihoviny nebo vína. U doma uvařeného pokrmu si prostě stále raději otevřou pivo než víno. Omezují i výdaje na jiné zbytnější potraviny, jako jsou zmíněné cukrovinky. Ve svém rozpočtu totiž před cukrovinkami upřednostňují méně zbytné potraviny typu masa, které před pandemií konzumovali v restauraci nebo závodní jídelně.

Kapitolu samu o sobě představují sladkosti s velikonočními motivy (čokoládové figurky, vajíčka, medové perníky atd.). Ty jsou nejoblíbenější u rodin s dětmi školního věku, kde je kupuje polovina domácností, ale nejvíce za ně (v přepočtu na jednu domácnost) utratí domácnosti s nejmenšími dětmi do pěti let věku. Za cukrovinky s velikonočním motivem nejvíce utrácejí domácnosti ve vesnicích do tisíce obyvatel (210 korun). Na vesnicích se totiž obecně velikonoční zvyky dodržují důsledněji než ve městech.

Dospělí si kromě sladkostí a vajíček často vykoledují i něco ostřejšího. V týdnu před Velikonočním pondělím lze očekávat růst výdajů za lihoviny o čtvrtinu oproti průměrnému týdnu v roce. U piva lze předpokládat nárůst dokonce více než 40 procent.

Loni zaznamenal trh s velikonočními cukrovinkami pokles o celých 46 procent v hodnotě. I letos je třeba tedy počítat až se zhruba padesátiprocentním propadem tržeb za velikonoční výrobky ve srovnání s posledním předpandemickým rokem 2019. Před pandemií Češi utráceli za čokoládová vajíčka a další tematické sladkosti v předvelikonočním období přes 400 milionů korun, letos to podobně jako loni bude zhruba 240 milionů. Obchodníci proto musí dané zboží častěji nabízet ve slevě, aby je vůbec „udali“. Takže průměrná cena velikonoční cukrovinky klesla loni i letos na 21 korun, a to z předpandemické úrovně 25 korun za kus.  

TOP 10 svátků, které letos vydělají obchodníkům v ČR nejvíce peněz (platí pro rok 2021)? 

1. Vánoce (dárky, stromeček, cukroví, kapr, alkohol…) – 9 000 Kč na osobu, celkově zhruba 60 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR

2. Silvestr (potraviny, alkohol, pyrotechnika) – 1 700 Kč na osobu, celkově zhruba 15 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR

3. Velikonoce (dárky, beránek, čokoládoví zajíčci, alkohol,..) – 900 Kč na obyvatele, celkově zhruba 8 miliard korun za všechny obyvatele ČR

4. Dušičky (věnce, svíčky) – 120 Kč na osobu, celkově zhruba 900 milionů korun za všechny obyvatele ČR

5. Mezinárodní den žen (květiny, bonboniéry) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných žen

6. Valentýn (květiny, šperky…) – v řádu stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně mladých lidí do 35 let

7. Den matek (květiny) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných matek, příp. babiček

8. Mikuláš (dárky pro malé děti, kostýmy) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně rodin s malými dětmi ve věku do 10 let

9. Halloween (alkohol, kostýmy) – v řádu vyšších stovek korun, ale poměrně omezeně, pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)

10. Sv. Patrik (alkohol) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)