POP-EKONOMIE
Štěstí v našich životech rozhoduje mnohem významněji, než si většina lidí přizná. Opět to podtrhují i závěry z namátkou vybraných čtyř odborných studií z letošního roku. Studie Bristolské univerzity prokazuje, že děti, jejichž otcové přišli během ostrovní recese 80. let o práci, následně ve škole prospívaly hůře a dnes pobírají v průměru nižší mzdy než ratolesti otců, kteří si práci udrželi i „za Thatcherové“.
Odborná studie bonnského Institutu pro studium práce dokládá, že dobře vypadající muži vydělávají více (rozdíl je ještě větší než u žen) než ti, k nimž byla příroda skoupá.
Tři ekonomové z Aarhuské univerzity zase zjišťují, že děti, jež jsou ve škole šikanovány před dosažením 12. roku věku, následně mívají horší známky a pravděpodobněji končí na drogách či coby předčasně otěhotněvší.
Jiná trojice ekonomů shledává v publikaci vydané pod hlavičkou Stockholmské univerzity, že děti, které jsou mezi 10. a 13. rokem života vyučovány v komorním prostředí poměrně malé třídy, vydělávají ve středním věku více než ty, jež jsou na život připravovány mezi větším počtem spolužáků.
Je to přitom „pouhé“ štěstí a nic jiného, které rozhodne o tom, zda si otec práci udrží či ne, jak pohledný či ošklivý muž se nakonec z jeho dítka vyklube či zda ratolest trpívá či ne na školních záchodcích, případně se jí (ne)dostává dostatečně osobního přístupu ze strany vyučujících. A to všechno jsou pochopitelně minoritní „štěstíčka“. Efekt „velkých“ štěstí typu toho, zda se dítě narodí v České republice či uprostřed Somálska, snad ani netřeba prokazovat.
Mnoha lidem je však navzdory tomu všemu vlastní iluze spravedlivého světa. A věří, že svůj životní osud mají plně ve svých rukou. Nemají. Jenže kdyby na to všichni přišli, polevila by motivace vzdělávat se, osobnostně růst a přispívat k rozvoji (nejen ekonomickému) celé společnosti. Některé iluze jsou kýžené.
Vyšlo v Profitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
