Lidé to mají v sobě. Družně v myšlenkách propadat kultům, brát zrovna módní metafyzično za odvěkou realitu, vzývat spasitele. Myšlenky vedou k činům. Sotva se dovtípili, jak osudově si je podmanil kult dluhu, kolektivním pohybem počali vzývat spasitele. Jenže Barack Obama není z roty krotitelů dluhů: k multimiliardovému oddlužení nevede sebevíce masové skandování rovnice „Obama = změna“. Přichází druhé vystřízlivění.
Lidstvo si pohrává i s jinými opiáty. Třeba těmi zelenými. Původně nezištná snaha nemnoha chránit životy i jiné než člověčí, pokorné sklonění se před přírodou churavějící z průmyslové revoluce, se v běhu doby přeměnila ve stádové politikum, v náboženství mas, v nepostradatelný prvek image nadnárodních společností, v součást jejich korporátní kultury.
Každý se dočká svých patnácti minut slávy, zavěštil si proslule Andy Warhol. Jen vyhlížel další kolektivní pohyb. Reality show, YouTube, Facebook, fotomobily. Být „slavný“ – instantně, bez zásluh – je dnes snazší, než kdy jindy. I tady se nadějeme prozření. Soukromí a anonymita budou brzy ceněné jako nikdy. Až stádu dojde, kam se zase vydalo.
Vejití ve známost, dříve odměna za píli, talent i štěstí, se smrskává na téměř nutný výstup ochoty šokovat masy. I to je další kult, kult šoku, jenž též jednou vyprchá. Tehdy, až bude finálně rozložen milióntým šokem, prvním, který vůbec není už hoden svého jména. Co s šoky, které nešokují?
Informační technologie, to je špatný výraz. Informují jen ty, kdo tomu chtějí. Ty samé, co by dříve hledali v prachu knihoven: klik sem, klik tam, je to. Ostatní, co nehledali v knihovnách, nehledají na webu. Baví se, často si myslí na těch svých patnáct minut. Klik sem, šok tam, je to.
Informovanost nevzkvétá, naopak. Informační technologie stmelují do stád snáze. Kliká se za nové kulty. Dějinná poučení existují, leč fungují jen zpola: každý nový kult, má-li být úspěšný, musí být prodáván s nálepkou „teď je to fakt jiné“.
Kultuvzdorní lidé jsou stále cennější. Važme si jich – nenechávají zapomenout na to, co už lidstvo dávno a lépe vymyslelo.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
