Žili jsme si nad poměry, styďme se za nestoudné požitkářství. I taková poučení bývají v slyšet, když je řeč o ekonomické krizi.
Káraní se zpravidla rozpomenou na souseda, že ten by mohl žít skromněji. Rádi doznají, že společnost si žila na příliš vysoké noze, málokdy však dodají, že oni sami taky. Ty poučky nejsou úplně mimo. Krizi lze opravdu vysvětlit tak, že se už dnes spotřebovávalo, co mělo být konzumováno o léta později. Potíž vězí v tom, že poučující – leckdy ekonomové – zapomínají na to, co umožnilo spotřebovávat dnes zítřejší zboží. Věc podávají mnohdy tak, že lidé začali být hamižnější, konzumnější. Omyl. Lidé jsou v souhrnu stále stejní. Jestli se v jistých údobích projevují jejich stinné stránky víc, je to proto, že dostávají podněty, aby své temné „já“ následovali aktivněji než jindy.
Podněty jsou široký pojem. Pes slintá, cítí-li buřt. Vůně je podnět. Člověk reaguje i na podněty, jež psa nechají chladným, třeba na vůni peněz. Pes se neovládne, natrefí-li na nestřeženou hromadu buřtů. Zbaští ji celou. Podnět je tak silný, že tvor upřednostní spotřebu „hned teď“ před rozvážnou, odpovědnou konzumací. Člověk je na tom s penězi podobně. Může-li, půjčuje si, zadlužuje se hlava nehlava. Lákadlo spotřeby je silným podnětem.
Je-li pán psa rozumný, nenechá buřty nestřeženy a na jedné hromadě. Nikoli proto, že lpí na zákazech, nýbrž proto, že zná sílu podnětů. Je-li centrální banka rozumná, nenechá peníze nestřeženy – nenastaví úrokové sazby příliš nízko. Bohužel, centrální banky v posledních letech rozumné nebyly. Stanovily nízké sazby – podnět pro lid půjčovat si teď, spotřebovávat teď, zadlužit se teď na úkor budoucnosti. Už máme spotřebováno i mnohé z budoucího. Když se úrok příliš sníží, je to jako bychom snesli všechny buřty na jednu hromadu. Proto se nyní cítíme jako psi skučící s bolavým žaludkem a nechápající, kam se ty špekáčky poděly.
Přijdou lepší časy. A zas budeme chtít žít nad poměry. Poučí-li se centrální banky, nebudou příští koliky tak bolestivé.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
