Americká hypoteční krize vypuknuvší roku 2007 se právě ničivě rozlévá po celé zeměkouli. Profesor Nouriel Roubini, jehož temné prognózy ohledně krize se zatím vyplňují, soudí, že ono rozlévání bude ve světě – hlavně v evropských zemích včetně Česka – páchat neblahé škody zhruba s dvouletým zpožděním za Amerikou. S takovým odstupem má totiž docházet k splasknutím nemovitostních bublin, které jsou spouštěčem krize. V Americe v předvoji přicházející recese zabije stovky lidí (a s oním zpožděním bude nejspíše zabíjet i v dalších zemích). Nejen že je připraví o dům či práci, ale i o život. Alespoň to vyplývá z nové studie ekonomů Samada Sarferaze a Wolfganga Reichmutha z Humboldtovy univerzity v Berlíně. Ti statisticky spočetli, že úmrtnost mužů ve věku od dvaceti do třiceti let stoupá v USA právě v době recese. To je na první pohled v rozporu s jinou studií Erika Neumayera z London School of Economics, jenž se v roce 2004 dopídil (na základě dat německé populace) k poznání, že recese naopak ústí v nižší míry úmrtnosti. Pravda stojí kdesi uprostřed. Sarferaz s Reichmuthem ukazují, že recese redukují úmrtí mezi staršími pracovníky. Ty totiž recese a nezaměstnanost „chrání“ před nadměrnou pracovní zátěží i stresem. To, že se ocitají na dlažbě nebo že jim jsou kráceny úvazky, vede i k tomu, že v relativně nižší míře umírají v dané věkové skupině například na kardiovaskulární onemocnění. Naopak mladí nejsou náchylní k úmrtím „ze stresu“, a tudíž je krize a nezaměstnanost skutečně poškozuje (trpí například psychicky, více inklinují k trestné činnosti či k užívání drog). Ekonom Lawrence White v rozhovoru v tomto vydání TÝDNE obhajuje zrušení, „zabití“, centrálních bank. Prý za současnou krizi může z velké míry i Fed, americká centrální banka. „Zabitím“ centrálních bank (a zavedením volného bankovnictví) lze zlikvidovat i krize a recese, v něž jejich politiky ústí, a tedy i snížit počty recesí zabitých mladých lidí. Starší lidé budou naopak umírat poměrně více, neboť je recese nebude chránit před pracovním tempem neodpovídajícím již jejich věku. To možná vysvětluje, proč je mezi mladými tolik vášnivých obhájců volného trhu a volného (svobodného) bankovnictví, kdežto s rostoucím věkem ona vášeň vyprchává.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
