Ruský státní plynárenský gigant Gazporom do středy dramaticky sníží dvé dodávky plynu do EU potrubím Nord Stream 1. A to ze 40 procent jeho kapacity na pouhých 20 procent. K redukci přepravovaného objemu suroviny má podle dnešního vyjádření podniku dojít od středy. Potrubím tak bude proudit pouze 33 milionů metrů krychlových plynu denně. Cena velkoobchodního plynu v EU dnes v reakci stoupla, o zhruba 12 procent.
Důvodem redukce dodávek je podle ruské strany nutnost odeslat další plynovodní turbínu k servisní opravě. Přitom za to, že nyní proudí plynovodem plyn pouze ze 40 procent jeho kapacity může údajně to, že jiná, již opravená turbínu je stále na cestě do Ruska. O víkendu ji její přepravce nemohl naložit na plavidlo spojující Německo s Finskem, neboť prý Gazprom nedodal potřebné dokumenty. Ruský podnik ovšem uvádí, že k prodlevě došlo naopak proto, že potřebné dokumenty nezískal on od „servisáka“ turbíny, společnosti Siemens Energy Canada.
Podle dnešního odpoledního vyjádření německé vlády jde o zástupné problémy. Berlín nespatřuje žádný technický důvod, který by nutně musel vést k plánovanému snížení objemu dodávek ze 40 na 20 procent.
Zdá se tak, že se naplňují varování mnohých, že Kreml bude dále vytvářet různé umělé překážky, aby nemusel dodávat plyn v plném rozsahu kapacity plynovodu. Pro Rusko je taková situace nejvýhodnější.
Protože udržuje EU v nejistotě. A nejistota je svým způsobem horší než „špatná jistota“.
Pokud by Kreml nyní v létě své dodávky plynovodem zcela zastavil, EU bude mít o to silnější pohnutky se na topnou sezónu připravit a dostatečně předzásobit. Pokud plyn proudí jen částečně a kolísavě, pohnutky jsou nutně slabší. Zároveň však Gazprom nedodává plný objem plynu, takže tím státům EU předzásobení ztěžuje.
Kreml často zmiňuje, že podstatou problému se servisem turbín jsou západní sankce. Zřejmě tak usiluje, aby Západ své sankce dále tlumil, případně je obcházel. Jako se to podařilo s uvedenou turbínou, jež se nyní vrací do Ruska. Vrací se díky tomu, že Kanada na naléhání Německa obešla své vlastní protiruské sankce.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
