Kraje a obce České republiky loni hospodařily s třetím největším přebytkem v historii, a to 32,8 miliardy korun. Takřka polovinu z tohoto přebytku má však na svědomí metropole Praha, která za rok 2022 skončila „v plusu“ 15,5 miliardy korun. Údaje ministerstva financí včera zveřejnila Česká televize.
Praha tak loni hospodařila s nominálně vůbec druhým největším přebytkem v historii. Vyššího přebytku dosáhla jen v roce 2021. Tehdy činil 16 miliard korun. Letošní přebytek Prahy a souhrnně i krajů a obcí je zejména vzhledem k výzvám loňského roku – energetické drahotě či mimořádné obecné inflaci – příznivou zprávou. Ale jen do určité míry. Za vysokými přebytky stojí zčásti také nedostatečná investiční činnost. Kvůli této nedostatečnosti tak samosprávným celkům užírá ona mimořádná inflace z jejich rezerv více, než by bylo zdrávo. Na což upozorňují i světově významné ratingové agentury.
Příkladem je hlavní město. Hospodaření Prahy si u světově významných ratingových agentur stojí dobře. Například u agentury Moody’s má nyní Praha rating Aa3. To znamená čtvrtou nejlepší „známku“ na stupnici od jedné do dvaceti. Praha má stejný rating jako celá Česká republika.
Stejně jako Česku i jeho metropoli Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“. To ovšem nesouvisí ani tak s hospodařením Prahy, jako spíše s možným negativním dopadem energetické krize EU na veřejné finance České republiky. Energetická krize však nakonec v této topné sezóně nedolehla na EU, ani na Česko, zdaleka tak tíživě, jak se loni v létě i mnozí experti obávali. Vždyť referenční burzovní cena plynu v EU se od konce loňského srpna propadla o takřka 90 procent.
Přitom i ratingové agentury loni sdílely obavu, že výrazné zhoršení fiskální pozice Česka, plynoucí z potenciálně nezvládnuté energetické krize, by zhoršily také možnosti financování Prahy. Protože se předpokládá, že pokud by se Praha ocitla v opravdu značných finančních těžkostech, tak či onak by jí z nich pomáhal stát. Tomu je ale nyní metropole na hony vzdálena. Proto její rating je velmi dobrý. Má u Moody’s stejný rating jako třeba – na úrovni států – Belgie, Británie nebo Katar.
Negativní výhled totiž neplyne ani tak ze zhoršení hospodaření města, jako spíše z energetické krize EU. Nelze vyloučit, že pokud by se i díky jejímu mírnějšímu průběhu zlepšily vyhlídky hospodaření celé České republiky, ratingový výhled Prahy (i Česka) se změní zpět na „stabilní“.
Ratingové agentury hodnotí hospodaření Prahy pozitivně. Metropole podle nich vytváří výrazné a soustavné provozní přebytky hospodaření. Vždyť schodek vykázala naposledy v roce 2011. Zároveň vykazuje nízkou a dále klesající úroveň zadlužení. Za tento příznivý vývoj může zčásti ovšem i zmíněná nedostatečná investiční aktivita metropole, která může být problémem hlavně do budoucna. Nyní ale tato nedostatečná investiční aktivita dále podporuje solidní stav finančního zázemí Prahy.
Praha je tedy bohaté a málo zadlužené město. Daleko větší starosti je třeba si dělat o hospodaření celého Česka, nikoli Prahy samotné. I pokud by Praha výrazně přidala na investiční činnosti, což je žádoucí, do žádných zásadnějších problémů s financováním se velmi pravděpodobně nedostane. Rating se Praze může zhoršit tehdy, pokud by se zhoršil rating celé České republiky, což vzhledem ke stavu veřejných financí na celostátní úrovni určitě nelze vyloučit, zejména v dlouhodobém ohledu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
