Reálný hrubý domácí produkt ČR vykázal ve třetím čtvrtletí meziroční růst ve výši 2,3. Trh dle střední hodnoty analytických odhadů počítal s růstem ve výši 2,6 procenta, takže skutečný růst poměrně znatelně zaostává. Jedná se však o předběžný odhad, přesnější výsledky budou známy až poslední listopadový den, kdy ČSÚ zveřejní podrobnější údaje. Po zpřesnění se údaj o růstu HDP může změnit, a to i o několik desetin procentního bodu oběma směry. Tahounem ekonomiky byla i ve třetím čtvrtletí nadále spotřeba domácností, výrazně k růstu přispěla také spotřeba vlády. Bohužel, investice tak silně nepřispěly.
Zvláště špatně vychází Česká republika ze srovnání s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny. Zatímco ostatní země pelotonu V4 očekávání trhu překonaly, česká ekonomika jej nenaplnila. Navíc je její růst ani ne poloviční v porovnání s průměrným růstem v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Polská ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí meziročním tempem 5,1 procenta, Maďarsko přidalo 4,8 procenta a Slovensko 4,6 procenta. Znatelnou ztrátu dynamiky české ekonomiky lze přitom na vyšší srovnávací základnu loňského roku svádět jen částečně, neboť Polsko loni ve třetím čtvrtletí rostlo ještě výrazněji než ČR (jak znázorňuje graf níže, zachycující vývoj meziroční změny reálného HDP zemí V4).
Česká ekonomika zřejmě doplatila na silnou provázanost s ekonomikou německou. Ta ve třetím čtvrtletí stagnovala vinou těžkostí v automobilovém průmyslu, který se potýká s přechodem na nové emisní testy a trpí také hrozbou světové obchodní války. Americký prezident Donald Trump si nadále pohrává s myšlenkou zavedení cel na dovoz evropských automobilů.
Na horší než očekávané výsledky reagovala koruna oslabením. Poprvé od začátku července oslabila nad úroveň 26 korun za euro. Vůči euru v 15:15 ztrácela během dnešní seance 0,19 procenta, zatímco polský zlatý posiloval vůči euru ve stejnou dobu o 0,1 procenta a maďarský forint o 0,14 procenta. Oslabování koruny nesouvisí s probíhající vládní krizí. Za celý letošní rok poroste česká ekonomika tempem rovných tří procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
