#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Koruna se propadá, v případě dobytí Kyjeva ruskými vojsky se ocitne ve volném pádu

2. března 2022
Česká národní banka zřejmě bude muset intervenovat, třeba prodávat devizy.

Koruna dnes prudce oslabuje. Jak vůči euru, tak vůči dolaru. Vůči euru padá k úrovni 26,00 korun za euro. Přitom v pondělí začínala své obchodování pod úrovní 24,80. Za necelé tři obchodní dny tedy oslabila více než o korunu. Její dnešní minimum činí podle Bloombergu zatím 25,94. To je absolutně nejslabší hodnota koruny od dubna 2021.

Kurs koruny k dolaru dnes poprvé od přelomu října a listopadu 2020 překročil úroveň 23,00. Koruna oslabila až na 23,40 vyplývá z dat Bloombergu.

České měně hrozí další citelné oslabování, zejména pak vůči dolaru. Patří tak mezi šestici měn, které jsou ve světě ruskou invazí na Ukrajinu poškozeny vůbec nejvíce. Od minulého čtvrtka, kdy invaze začala, citelně oslabila po boku forintu, zlotého, rublu a měn Kazachstánu a Kyrgyzstánu.

Mezinárodní měnoví obchodníci korunu „hází do jednoho pytle“ s dalšími měnami zemí, jež jsou z globálního hlediska geograficky poblíž Ukrajiny. Roli hraje také obchodní provázanost Česka s Ruskem, případně s Ukrajinou, či energetická závislost na Rusku.

V souvislosti s oslabováním koruny hrozí Česku závažná inflační spirála. Ta podle dnešní analytické zprávy Deutsche Bank hrozí také euru. Koruně však tím pádem ještě mocněji, neboť se jedná o měnu mnohem menší ekonomiky, než je eurozóna. Česko je navíc geograficky blíže válčící Ukrajině než eurozóna jako celek. Geografická blízkost má minimálně svůj psychologický efekt.

Euro se podle zmíněné zprávy Deutsche Bank ocitá v inflační spirále a Evropská centrální banka by měla na jeho podporu intervenovat. Stalo by se tak prvně po 11 letech. Čím je totiž nyní dolarová ceny ropy vyšší, tím je euro slabší vůči dolaru, což právě hrozí eurozónu uvrhnout do inflační spirály.

Ta tedy hrozí i Česku. Česká národní banka tak asi bude muset intervenovat, například i prodejem části svých devizových rezerv. Současně také bude muset výrazněji zvednout základní úrokovou sazbu, zřejmě až na 5,5 procenta.

Pokud Kyjev padne do rukou ruských vojáků, koruna se může ocitnout ve „volném pádu“. Pak by potřeba intervence České národní banky byla ještě naléhavější, a ta by tak zřejmě nouzově zasáhla. Podobný efekt, tedy „volný pád“, by na korunu mělo citelné přerušení dodávek plynu či ropy z Ruska do Evropy.

 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře