Koruna je nejsilnější za více než sedm let. Jednoduše řečeno, je to hlavně proto, že za uložení peněz v korunách lze získat výrazně vyšší úrok než za uložení peněz v eurech. Tyto nůžky se přitom dále rozevřely koncem loňského roku, kdy Evropská centrální banka opět začala tisknout eura ve velkém, znehodnocovat je, a dále tak tlačit na snížení úroku na euru. Zároveň v Česku citelně rostly ceny. Zdražování se protáhlo do roku 2020, kvůli růstu spotřební daně na tvrdý alkohol či tabák, úpravě řady ceníků směrem nahoru, například v případě elektřiny pro domácnosti či vodného a stočného, k níž došlo s příchodem roku 2020. Dále letos pokračuje zdražování potravin typu vepřového či cukru, takže se zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka bude muset „přehřívající“ se ekonomiku zchladit. A to udělá právě zvýšením úroků, které nastavuje. Toto zvýšení úroků dále zvýší výhodnost ukládání peněz v koruně, což české i mezinárodní investory povede k tomu, aby korunu dále pořizovali, což vyžene její kurs výše, možná dokonce prolomí hranici 25 korun za jedno euro. Toto vše platí, pokud vydrží příznivé podmínky ve světě, tj. pokud se nestupňuje americko-čínská obchodní válka nebo třeba napětí na Blízkém východě, či pokud nedorazí nějaká nečekaně špatná makroekonomická zpráva z tuzemska, ale zejména ze světa.
Koruna dnes dopoledne středoevropského času zhodnotila na svoji nejsilnější úroveň vůči euru od začátku roku 2013. Dostala se tedy také na svoji nejsilnější hodnotu vůči jednotné evropské měně od ukončení intervenčního režimu České národní banky, k němuž došlo počátkem dubna 2017. Koruna vůči euru posílila během dnešního obchodování na úroveň 25,118. Silnější kurs, než je právě kurs 25,118, vykazovala naposledy 2. ledna 2013. To mimochodem znamená, že koruna je nejsilnější za celou dobu, po níž je prezidentem Miloš Zeman.
Nečekaně silné posilování české koruny má své kořeny už v období podzimu 2019. Nahrává mu opětovně vysoce expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank. Evropská centrální banka (ECB) provádí od listopadu 2019 kvantitativní uvolňování a americká centrální banka realizuje jakési zastřené kvantitativní uvolňování, prováděné v reakci na zářijový závažný výpadek likvidity v americkém mezibankovním systému.
V důsledku je celosvětově trhům masivním způsobem poskytována nová likvidita (lidově řečeno, opět se tisknou dolary či eura ve velkém), což podněcuje jejich apetýt po riziku. Už v posledních třech měsících loňského roku jsme tak byli svědky bujaré nálady na akciových trzích, kterou koncem roku 2019 ještě přiživil dílčí smír v celní válce USA a Číny a výrazné snížení rizika takzvaného tvrdého brexitu. Bujará nálada přetrvala právě i do začátku roku 2020. Obecně vede k tomu, že podstatná část světového kapitálu se přesouvá do rizikovějších aktiv typu akcií nebo i měn, jakou je koruna. Českou měnu navíc zatraktivnil efekt zmíněné opětovně extrémně uvolněné měnové politiky ECB spočívající v rozevírání nůžek mezi úrokovými sazbami v Česku a v eurozóně.
Posilování koruny je prostě výsledkem „idylky“ na světových trzích, tedy příznivé kombinace uvolněné měnové politiky a nadějného vývoje stran celních válek nebo brexitu. Hned první dny roku 2020 ale daly tušit, že idylická situace může vzít rychlé zasvé. Blízkovýchodní napětí se ovšem zatím nestupňuje, což ovšem neznamená, že se tak nemůže stát. Situace se může zkomplikovat nejen v rámci konfliktu USA a Íránu, ale také v rámci obchodní války USA a Číny a také co se obecné ekonomické situace ve světě týče.
Stále je tedy prozíravé počítat se tím, že koruna svoji pouť letošním rokem zakončí kolem úrovně 25,30 za euro. Kurs koruny k dolaru by měl ke konci letošního roku být na zhruba 22,05 koruny. Silnější koruna vůči dolaru by mohla letos příznivě tlačit na zlevňování třeba elektroniky. Cenově výhodnější by mohla být jak dovážená elektronika, tak ta zakoupená v e-shopech. Elektronika je zboží, které poměrně rychle zastarává, takže během letošního roku bude zlevňovat i bez ohledu na vývoj kursu. Prodejci zkrátka budou muset postupně uvolňovat sklady, aby je mohly doplnit novým, modernějším typem té či oné elektroniky, ať už jde o mobil, televizor nebo třeba bílou techniku. Během roku 2019 zlevnila elektronika v rozmezí od pěti do sedmnácti procent, a to koruna během toho roku vůči dolaru oslabila o zhruba 5,5 procenta. Letos by tedy elektronika mohla zlevňovat i tempem až tempem kolem 25 procent. Při trvaleji příznivém vývoji kursu koruny také Čechům zlevní dovolené, zejména díky výhodnějšímu kursovému přepočtu v místě zahraničního pobytu.
Při výraznějším a trvalejším letošním zlepšení mezinárodní ekonomické a geopolitické situace nelze vyloučit zvýšení základní úrokové sazby ČNB a výraznější posílení koruny až k 25,10 koruny za euro, což však není základní scénář. Spíše je třeba opravdu sázet na to, že na mezinárodních trzích bude „střídavě zataženo“. Americký prezident Donald Trump sice nebude příliš chtít stupňovat obchodní válku s Čínou, aby si před volbami nepoškodil ekonomiku, na stranu druhou je bláhové domnívat se, že si i přes dnešní očekávaný podpis dílčí obchodní úmluvy Washington s Pekingem „padnou do náruče“.
Koruna letos bude jednoznačně ve vleku mezinárodního dění. Světově významné centrální banky však budou schopny tlumit možné houstnoucí geopolitické napětí či případný nepříznivý dopad stupňování obchodní války a zavádění cel ze strany USA a dalších zemí. Tím budou tlumit i možný strach investorů z držení rizikovějších aktiv, včetně české koruny, tudíž k výraznějšímu oslabení české měny by dojít nemělo. Pravděpodobnější je její výraznější posílení, avšak v základním scénáři skončí koruna nakonec jen nepatrně silnější, než byla koncem roku 2019. Výraznější posílení české měny nastane jen tehdy, pokud se trvaleji budou zlepšovat mezinárodní ekonomické a obchodní podmínky, což je například vzhledem k nevyzpytatelnosti Trumpova jednání docela odvážný předpoklad.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
