Koruna dnes odpoledne středoevropského času zhodnotila na nejsilnější úroveň od 7. února 2018, tedy za takřka dva roky, když se euro prodávalo i za 25,211 koruny. S výjimkou právě prvního únorového týdne roku 2018 nebyla od ukončení intervenčního režimu České národní banky v dubnu 2017 koruna nikdy vůči euru tak silná jako právě dnes.
Bezprostředním důvodem jsou zejména dnešní údaje ČSÚ i prosincové inflaci. Ta překonala očekávání trhu. Míra inflace v prosinci zrychlila na úroveň 3,2 procenta meziročně. Byla tak nejvyšší od roku 2012. Zdražování v posledních měsících roku 2019 bylo nejrychlejší za více než sedm let a se vstupem do roku 2020 se situace nezmění – citelný růst cen pokračuje, i kvůli zavedení spotřební daně z tabáku či alkoholu a dalším novoročním změnám.
Koncem roku 2019 tak míra inflace zůstala nad horní mezí tolerančního pásma inflačního cílování, v rozporu s předpoklady z první poloviny roku, kdy se obecně očekával její sestup k úrovni inflačního cíle ještě před koncem loňska. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd. Nadále svižně rostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstává také dynamika cen v oblasti energií, zejména elektřiny, dále lihovin nebo některých potravin, jako je vepřové či cukr, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.
K cíli ve výši dvou procent se bude míra inflace letos shora přibližovat postupně během prakticky celého letošního roku. Za celý letošní rok vykáže inflace úroveň 2,7 procenta. Nelze vyloučit, že Česká národní banka zvýší i v reakci na vyšší než očekávanou inflaci své úrokové sazby, a to už během prvního letošního čtvrtletí. Právě zejména proto dnes koruna reagovala na oznámené výsledky k prosincové inflaci posílením, což svědčí o tom, že část devizových obchodníků přisuzuje nyní vyšší pravděpodobnost už poměrně brzkému zvýšení úrokových sazeb ČNB. Podmínkou ovšem je, aby se nadále zlepšovaly mezinárodní ekonomické podmínky, a tedy zmírňovaly mezinárodní protiinflační tendence. Že by zmírňovat mohly, naznačuje postupné zmírňování napětí ve vztahu USA a Íránu, ale také na polovinu nadcházejícího týdne chystaný podpis dílčí obchodní úmluvy USA a Číny.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
