Před koronavirovou krizí se na přehřátém pracovním trhu v ČR doslova roztrhl pytel s benefity. V roce 2019 je poskytovalo 95 zaměstnavatelů v průměrném počtu pěti různých benefitů na jednoho zaměstnance. Zvláště rozšířené byly třeba v odvětví IT, ve farmacii nebo v autoprůmyslu.
Nyní dochází k seškrtávání těchto benefitů. Výjimku potvrzující pravidlo nuceně představuje home office, při němž někteří zaměstnavatelé zůstanou po skončení pandemie už natrvalo. Další výjimkou potvrzující pravidlo jsou pak zařízení, která zaměstnanec při home officu využije, například notebooky.
S jinými benefity je to ale špatné, ty zaměstnavatelé seškrtávají. Jedná se třeba o placené nadstandardní služby u lékaře, plavenky, poukázky do fit center a další. V mnoha firmách také letos musí zaměstnanci zapomenout na bonusy či 13. platy.
Zhruba v prvních dvou měsících koronavirové krize, od března do května, zareagovala na nastalou situaci seškrtáním benefitů přibližně čtvrtina firem. Další přibývaly v červnu a letních měsících a nyní po prázdninách, takže drtivá většina zaměstnavatelů nakonec na benefity svým zaměstnancům nějakým způsobem „sáhla“ či ještě „sáhne“.
Nebýt vládních podpůrných opatření na podporu zaměstnanosti, jako je program Antivirus, byli by zaměstnavatelé v seškrtávání benefitů ještě agilnější. Pokud se však míra nezaměstnanosti stále drží poměrně nízko, je to pro ně signál, že rušení benefitů nemohou dát úplně volný průchod.
Obchody s elektronikou přitom hlásí citelně zvýšení zájem Čechů o nákup notebooků, podobných zařízení či příslušenství typu webkamer nebo mikrofonů. Tuto nákupní horečku nyní stupňuje obava ze závažného průběhu druhé vlny pandemie koronaviru. A očekávání toho, že i celý podzim a zimu, podobně jaro, stráví prací mimo kancelář.
Koronavirus ale letos jen uspíšil trend, který byl v ČR poměrně výrazný již před pandemií, totiž v loňském nebo předloňském roce.
Čeští zaměstnavatelé totiž již v roce 2018 nebo 2019 byli ke svým zaměstnancům poměrně velkorysí. Nešetřili benefity v podobě pracovního mobilu, tabletu nebo notebooku, tedy zařízeními, jež umožňují mobilní přístup na internet.
V loňském roce je podle údajů Eurostatu poskytovalo svým pracovníkům hned 83 procent tuzemských firem a podniků s deseti a více zaměstnanci. To je jedno z nejvyšších čísel v celé EU. Průměr za EU totiž činí 68 procent.
Největší podíl zaměstnavatelů, kteří zmíněné benefity poskytují, vykazují skandinávské země Finsko (96 procent), Dánsko (92) a Švédsko (87). Následují Chorvatsko a Litva (shodně 86 procent) a na šesté příčce pomyslného žebříčku je tedy už Česko. Zajímavý je rozdíl proti Slovensku, kde zaměstnance mobilním zařízením vybavuje pouze 62 procent tamních zaměstnavatelů, tedy o zhruba dvacet procentních bodů méně než v ČR. Nejméně velkorysí jsou vůči svým zaměstnancům v EU v Bulharsku (46), Řecku (56) a Rumunsku (58).
Zaměstnavatelé v ČR se rozšiřováním nabídky benefitů snažili oslovit potenciální zaměstnance a udržet si ty stávající zvláště v posledních letech, kdy byla situace na tuzemském trhu práce vysoce napjatá, takže zaměstnavatelé si museli vhodné zaměstnance předcházet. Po letošním úderu koronaviru se tento přístup tuzemských zaměstnavatelů jeví jako ještě prozíravější, protože nyní je snazší přejít na režim práce mimo kancelář.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
