Obyvatelé ČR v letošním prvním pololetí uzavřeli jen 13,4 tisíce sňatků, meziročně o 9,6 tisíce sňatků méně. Vyplývá to z údajů k pohybu obyvatelstva, které dnes zveřejnil ČSÚ.
K nižšímu počtu sňatků přispěly zejména měsíce březen a duben, v jejichž průběhu byla možnost uzavření manželství silně omezena epidemiologickými opatřeními. V květnu, kdy opatření stále byla v nemalé míře v platnosti, je počet sňatků nižší každoročně, a to kvůli přetrvávající pověře, že májová svatba neústí ve šťastné manželství.
Březnových sňatků bylo jen 631, což představuje nejnižší měsíční počet sňatků za více než stoletou historii České republiky.
Loni činila průměrná konečná cena za svatbu v ČR 123 478 korun, jak plyne z šetření svatebního blogu svatbona.cz, realizovaném na vzorku 5 879 respondentů. Po zahrnutí letošní průměrné inflace v prvním pololetí, čítající 3,4 procenta, Češi v průměru od ledna do června utráceli za svatbu necelých 127 700 korun. To znamená, že svatební salony a další firmy a podnikatelé či OSVČ, které vydělávají na organizaci svatebních obřadů, přišli letos v prvním pololetí kvůli koronaviru o 1,23 miliardy korun. O tolik vyšší tržby by měly, pokud by počet sňatků dosáhl úrovně loňského prvního pololetí.
Pro salony, které se specializují na nákladnější svatby, které vyjdou na statisíce, je i ztráta několika klientů závažným výpadkem.
Pro některé salony a další firmy a podnikatele z branže tak může být současná situace až likvidační. Snoubenci v prvním pololetí – zejména březnu a dubnu – sňatek hojně překládali na pozdější termín.
Ochromené však byly i letní měsíce. Podstatná část svatebčanů nebo svatebních hostů se rekrutuje z řad cizinců, kteří se letos obecně mnohdy chtějí cestování vyhnout.
Opětovný rozmach svateb lze proto očekávat spíše až v příštím roce. Řada snoubenců hraje na jistotu a svatbu překládá právě až na rok 2021. Zmíněný zhruba 1,2miliardový výpadek, který letos v prvním pololetí branže pocítí, se tak z velké části vykompenzuje až příští rok.
Do té doby některé firmy z branže, jež nemají dostatečnou rezervu, nepřežijí.
V důsledku koronaviru klesl také počet rozvodů, byť v procentuálním vyjádření ne tak výrazně jako počet sňatků. Rozvodů bylo od ledna do června 10,2 tisíce, meziročně o 2,3 tisíce méně. Důvodem je i omezení činnosti soudů v době nouzové stavu, takže nelze vyloučit, že se nižší počet rozvodů kompenzuje jejich výraznějším početním navýšením v druhé polovině letoška či příští rok.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
