Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy dost možná nikdy v poválečné historii nebyly tak slabé, jako jsou nyní. Trumpova administrativa hrozí obchodní válkou, kritizuje měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB) a dokonce kvůli plynovodu Nord Stream 2 hrozí i sankcemi. Lukáš Kovanda si proto tentokrát do studia Ecofinu pozval odborníka na slovo vzatého, Jiřího Schneidera, který kdysi působil jako náměstek ministra zahraničních věcí a nyní je výkonným ředitelem Aspen Institute Central Europe.
Video je k dispozici zde: https://youtu.be/F1RpscUtYtc
Schneider souhlasí s tím, že zhoršení vztahů je opravdu znatelné. Vedou ale k němu, podle něj, objektivní důvody. „Bylo by chybou přičítat tuto změnu v atmosféře jenom osobě Donalda Trumpa … Evropská unie se změnila … Ty vztahy budou jiné ať už bude v Bílém domě sedět kdokoli,“ tvrdí.
„Moc už se dnes neměří počtem tanků, ani počtem jaderných raket, měří se mnohem komplexněji,“ upozorňuje Schneider. „Pravidla, podle kterých dodnes globálně existujeme, byla přitom vytvořena pěti vítěznými mocnostmi Druhé světové války, které mají právo veta v Radě bezpečnosti. Ten systém pořád stojí na tomto modelu. Doba se mezitím strašně změnila.“ Nejen že se od té doby rozpadl Sovětský svaz, ale radikálně se proměnila i pozice Číny. Británie či Francie naopak ztratily roli impérií
„Pokud má existovat nějaký stabilní globální systém, tak musí být vyvážený, musí vzít v úvahu nejsilnější akcionáře,“ tvrdí Jiří Schneider o vztahu USA a Číny. Koncentrace na tento vztah pak dává za vznik otázce, kde stojí Evropa.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
