Server Peníze.cz a Ondřej Tůma se zaměřili na téma rodičovského příspěvku a na otázku, jestli by se neměla rodičovská pravidelně valorizovat. Už v červnu 2018 slibovala vláda v programovém prohlášení navýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun. Tedy o 80 tisíc. Dlouho se mluvilo o tom, že si vyšší dávku budou moct nárokovat všichni, kdo na začátku ledna 2020 (tedy v době, kdy má legislativní úprava začít platit – původně se dokonce mluvilo o letošním létě) budou mít doma děti ve věku do čtyř let. A to i v případě, že už svůj rodičovský příspěvek mají vybraný. Na konci března se ale koaliční rada dohodla, že peníze navíc se budou týkat jen rodin s nově narozenými dětmi.
Co si o zvyšování rodičovské myslí ekonomové a politici? Která z diskutovaných variant je pro ně nejpřijatelnější? A souhlasili by s tím, aby se pro rodičovský příspěvek do budoucna stanovil valorizační mechanismus tak, aby odpovídal vývoji cen a mezd?
Lukáš Kovanda
Valorizační mechanismus je rozumným řešením, vnese do systému rodičovského příspěvku předvídatelnost a omezí pocit nespravedlnosti u rodičů, kteří by zrovna děti měli v období, kdy se příspěvek déle neměnil. Z podobného důvodu je rozumnější navýšit příspěvek pro rodiče dětí do čtyř let. Z řady studií víme, že kvůli vyšší dávce jsou rodiče ochotni různě laborovat s datem porodu či se stresovat, jestli dávku získají. Ani jedno z toho nesvědčí zdraví, ať už novorozeněte, nebo matky, ba i otce.
Od zvýšení rodičovského příspěvku si ale neslibujme vyšší porodnost. Počet dětí na matku zůstane zhruba stejný. Existují lidé, kteří si z dětských dávek dělají „kšeft“, ale obecně v české populaci několik desítek tisíc korun není důvod pro pořízení dětí. To by musela být částka příspěvku alespoň o řád výš, pak by se zřejmě efekt dostavil. Stát líbivě přihazuje desetitisíce, místo aby se vrhnul do systémových změn. Aby například vytvořil podmínky pro častější vypisování částečných úvazků nebo pro vznik a udržitelný provoz většího počtu školek. Ze všeho nejlépe by stát porodnost podpořil, kdyby lidem snížil daně a oslabil svoji zaopatřovací roli.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
