Inflace – červen
Míra inflace v červnu podle našeho předpokladu zpomalila na úroveň 2,7 procenta v meziročním vyjádření. Meziměsíčně pak hladina spotřebitelských cen stoupla o 0,1 procenta. Tempo inflace zvolňuje z důvodu vyšší základny meziročního srovnání a ze stejného důvodu pak bude toto tempo dále zvolňovat ve druhém pololetí. I ve zbytku roku však zůstane nad úrovní inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent. Zmírňovat by také v letošním druhém pololetí měly cenové tlaky v oblasti potravin. Příznivě působí prvotní odhad letošní sklizně obilovin v ČR, který je nejvyšší minimálně od roku 2010. To signalizuje, že sucho a povětrnostní extrémy by neměly mít letos tak ničivý, a tedy inflační dopad v oblasti zemědělství a potravinářství jako letos. Ke zmírnění tempa inflace v červnu přispěl pokles cen pohonných hmot, které předtím jak v březnu, tak v dubnu i květnu zdražovaly. Nadále ovšem i v červnu působila na růst cen klíčová složka jádrové inflace, tedy mzdy. Z pohledu České národní banky je příznivé, že se míra inflace nadále drží v tolerančním pásmu jejího inflačního cílování. Ale pokud by nečekaně a přechodně vystřelila mimo pásmo, nad úroveň tří procent, což je málo pravděpodobné, centrální banku to samo o sobě nepřiměje k druhému letošnímu zvýšení základní úrokové sazby. Aby tuto sazbu zvýšila, muselo by nastat výrazné zlepšení mezinárodní ekonomické a obchodní situace, což je v tuto chvíli málo pravděpodobné. S největší pravděpodobností zůstane základní úroková sazba ČNB na stávající úrovni dvou procent i ve zbytku letošního roku.
Nezaměstnanost – červen
Míra nezaměstnanosti v červnu dle našeho předpokladu setrvala na své květnové úrovni 2,6 procenta. To je nejnižší míra nezaměstnanosti od druhé poloviny 90. let. V červnu vrcholí příprava na letní sezónu, což podporuje vytváření pracovních míst v turistickém ruchu či lázeňství, ale také pochopitelně v zemědělství, stavebnictví či lesnictví. V turistickém ruchu panuje už nyní nebývale kritický nedostatek pracovní síly, což se týká například horských bud v oblastech Krkonoš. S nedostatkem vhodné pracovní síly se ale potýká celá ekonomika, která momentálně vykazuje rekordní počet volných pracovních míst. Lze očekávat, že v červnu byl dosavadní, květnový rekord opět překonán. Nedostatek pracovní síly pohání růst mezd, který výrazně přispívá k inflačním tlakům v ekonomice a současně ke snížení ziskovosti tuzemské podnikové sféry na nejnižší úroveň od přelomu milénia. Míra nezaměstnanosti se však ocitá se na svém pomyslném dně. Další výraznější pokles už čekat nelze, ačkoli překonání zmíněného rekordu o jednu až tři desetinky procentního bodu, a to ještě letos, vyloučit nelze. Naopak při pokračující ztrátě dynamiky tuzemského průmyslu lze už od příštího roku očekávat růst míry nezaměstnanosti, byť nejprve jen velmi pozvolný. Míra nezaměstnanosti je totiž zpožděný makroekonomický ukazatel, který se vyvíjí se zpožděním za většinou dalších makroekonomických indikátorů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
